SMUTEK JANA AMOSE KOMEN8KtHO

Jan Amos Komenský se sdílí 8 mysliteli
minulých věků o ten osud, že jest více znám svými
zásadami než spisy, a že jeho díla bývají
probírána a čítána skoro výhradně proto, aby v nich
byla hledána jeho soustava myslitelská a
vychovatelská. Ke Komenskému - spisovateli nechoval
se svět nikdy s onou hlubokou úctou a
vděčností, která od dob Leibnitzových a Herderových
provází památku tvůrce novodobé výchovy a
průkopníka vědeckých snah encyklopedických, ba,
slovesné jeho umění jest odedávna předmětem
sporů a námitek tak prudkých, jakých se
dostává leda ještě projevům jeho visionářské
mystiky. Snad hlavní příčinou zdrželivosti, ne-li
odmítavosti kritiků a dějepisců ke Komenskému
spisovateli jest, že svět zná hlavně jeho knihy
latinské, psané přetíženým a přeumělkovaným
jazykem pozdního humanismu, jenž jest stejně
vzdálen jasné klasičnosti Ciceronovy jako
vybrúušené elegance moderního Erasma
Rotterdamského; v nich příliš těžkopádný a honosně zdobený
kroj XVII. věku zastírá úplně přirozený vzrůst
a neúměrně vysoká vlásenka porušuje prostý
výraz obličeje.