jež vydány s názvy »Z naší národní společnosti«,
»Z měst a ze samot« a »Kresby a črty« v 1. 1881
až 1891, čtou se také obrázky jiného druhu:
idylické obrázky drobných postaviček prosycené
důvěrnou láskou k prostému lidu a prozrazující leckdy
pronikavost životního pozorovámj mravoučná
tendence skoro kalendářová nedovede v nich utlumiti
čestného úsilí realistického. Jsou váženy buď z
jižních čech, kde r. 1884 navštívila Teréza Nováková
rodinu svého chotě, nebo z litomyšlského Záhradí a
vynikají správností postřehu i teplem podání nad
ony povídky, v kterých zpodobovala Litomyšl
samu. Z okolí litomyšlského do r. 1886 znala jenom
lázně Hory u České Třebové,kde s churavým svým
otcem trávívala prázdniny a zběžně několik
okolních měst; ale tyto dojmy výletové neměly
valného vlivu na její tvoření.

Asi od r. 1885 účastnila se má matka činně, ano
obětavě ruchu spolkového, a desetileté vůdčí její
postavení v »Spolku paní a dívek« bylo
výmluvným důkazem, že pohrdlivou a vzdornou isolaci
zaměnila za činorodou práci výchovnou i
buditelskou; Litomyšl nyní nebyla pouze domovem
rodiny, ale také domovem snah - vliv zásad K.
Světlé nebyl tu bez vlivu. Z prvních veřejných podniků
»Spolku paní a dívek« byla výstava ručmch prací,
jež mimoděk uvedla Terézu Novákovou k studiu
národopisnému. Zajímala! se jíž dříve o
etnografický ruch na Moravě, vedený J. Wurmem,
rodinou Wanklovou a M. Procházkovou, a zvláště tato
pam, do jejíchž časopisů má matka pilně
přispívala, obracela pilně její zřetel k národnímu kroji
a k lídovému vyšívání. Mezi přípravami k oné
vý
191