menalo mezi těmito nadutými šosačkami zároveň
konec zpátečnických předsudků - češství bylo
tu souznačno s pokrokem. Usilovala proto horlivě
o nápravu, ale setkávajíc se s neporozuměním,
ano i s posměchem, uchylovala se do vzdorné
samoty, oddávajíc se pasivní oposici duše hrdé,
ale nezkušené; ze starších jejích beletristických
prací vypráví o tom rozmarná kniha »Z naší
národní společností« a patetická povídka
»Démon«. Teréza Nováková nedovedla tenkráte
ještě sestoupiti do hloubek života; cizím jí
zůstával netolíko rázovitý lid v okolí Litomyšle, který
se jí později stal osudem, ale i zachovalé vrstvy
měšťanstva litomyšlského, u něhož se právě v t~
době Alois Jirásek poučoval o duši starobylého
města. Vzrůstající rodina a četné starosti odvedly
ji na několik roků od veřejnosti; jako matka,
pečlivá a svědomitá až k sebezničení,
vychovávala své děti v onom vlasteneckocitovém směru,
jenž jest nám již znám z črty »Z dívčí školy«.

Soustavná literární činnost mé matky počiná
se rokem 1882; nelze dosti důrazně vytknouti, že
ji Karolína Světlá netoliko podnítila, ale i
určovala svými zásadami. Teréza Nováková
podivovala se arciť nade vše velkým ještědským
románům básnířčiným a uctívala v jejich
nadživotních hrdinách stejně mravní heroismus jako
rázovité češství, ale na začátku svého literárního
působení vyznávala rozhodně ony tendence, ke
kterým K. Světlá dospěla v posledním období
livého tvoření; básník vykonává svým dilem
mravně národní poslání, posíluje ochablou vůli,
určuje správný směr myšlenkám, ztělesňuje
dě
182