obět klást«, "hrdě se zvedá český lev«, »reci
statní jako lípy, jako doubce«); obrazového
aparátu báseň nezná - leč přece vyniká toto
veršované poslání nad podobné pr,ojevy vlastenecké:
ústřední myšlenka o zasvěcení mateřství do
služeb vlasti jest prožitý projev osobnosti
básnířčiny. Zde v hodině nejvyššího vlasteneckého
zanícení, otevírá nám celé své srdce mladá,
třiadvacetiletá žena, matka čtyř děti: ví, že jejich
narození jí vzalo kus zdraví a kus krásy, ví, že jejich
otcem jest drsný, nemilovaný muž, ví, že je těžko
uživiti tak velkou rodinu - a přece, v dětech a
jen v dětech vidí smysl svého života,
ospravedlnění svého manželství, obsah svého poslání ve světě
i ve vlasti. Jest to již básnířka celé řady pohádek
o oddané mateřské lásce, sahající až za
hrob,2jest to již tvůrkyně jímavých výjevů matčiných
vztahů k dětem ze »Sester« i z »Babičky«, kdo
se tu projevuje. - jest to tón nový ve vlastenecké
poesii české, třebaže o několik let dříve ozvaly
se u Koj. Erbena k němu názvuky ve verši~h
"Panna a máti«.23

»Slavné ráno« stojí jíž formálně vysoko nad
prvním básnickým pokusem Němcové.
Trochejský rytmus nese se v mohutné síle; rýmy jsou
plné a namnoze nové; nechybí básnických
obrazů a vzletných rčení; exklamace i řečnické
otázky oživují dikci; zeměpisné, historické a
symbolické narážky působí napínavě. Vlastním obsahem
básně jest opětně nadšená a důtklivá apostrofa
českých žen, leč tu vyslovuje básnířka přímo
teprve v strofě poslední: v úvodních dvou strofách
líčí způsobem v projevech "Mladé čechie«
běž
112