náboženskou opravdovost a
mrav-ní charakter - Hus v tomto monumentálisujícím
pojetí přestává býti osobností podmíněnou historicky a

..sění Se v ideální typ reformačního Čecha vůbec. Kollár
Husa neomlouvá, neobhajuje, nevykládá, nýbrž vzývá
jej a to slovy hodnými vznešeného pera Komenskéhc
(II, 646).

»To my věřme i o tobě, ty prvni evangelický
mučedniku: i ty nejsi zničen ani zhanoben, ale zvěčněn
a oslaven, odebrav se tam ke Kristu a štěpáTťU,
Sokratovi a Sen:ekovi, Václavovi a Ludmile a všem moudrým
a ctnostným. pobožným a Ttevinrlým mučednikům všech
časůu i národův. Tvé jméno a učení, tvou zmužilost,
věrnost a následky tvé účinlivost1i nechal jsi zemi co
svaté dědictví, ale ty sám jsi přeletěl do vyššího světa,
v bílém rouchu nesmrtelno,sti mají tě tam i tUdji
přátelé i tvoji nepřátelé spatřiti, pozrlatí ci slavili, takže
se U nejvznešenějším smyslu splní na tobě ona zámluva
Páně u Izaiáše (43, 2): Neboj se, můj jsi ty! půjdeš-li
přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se tebe!«
I~ Od tohoto Husa Kollárova vede pak přímá cesta
~ Husovi PalacMho. V »Dějinách národu českého«
Konárův mravně příkladný Mistr, který v podání
kazatelově jest zjevem absolutním, dostává hluboké
pozadí historické a z příkladného pomocníka obce
evangeHcké mění se ve vůdce celého národa na cestě
svo
body duchovní. (1916.)