Ladislav Hofman.

Ladislav Hofman (1876-1903), český dějepisec, posléze úředník zemské
knihovny v Brně, vzbudil mnoho nadějí pracemi z české reformace i dějin
novodobých. Sebrané jeho spisy, které vydali jeho přátelé pOJ'eho smrti,
obsahují vedle prací kritických a dějepisných také dťJIežité dokla y o pokrokovém
hnutí v české mládeži let 90.

Karel Hlaváček (1874-1898), český lyrik z t. zv. období dekadence, působil
i po smrti slovní hudbou a obrazovým půvabem obou sbírek Pozdě k ránu
(1896) a Mstivá kantiléna (1898). Tomy, místo u Černého moře, kam byl
vypověděn latinský básník Ovidius, obrazně ve smyslu vyhnanství. Bismarck Otto
(1815-1898), největší státník císařské doby v Německu a spolutvůrce
německého císařství, zvaný "železný kancléř". H. G. Schauer (1862-1892), vynikající
kritik a novinář, vzbudil velký rozruch r. 1886 statí Naše dvě otázky,
pochybující o účelnosti národního boje a národního snažení. Voltaire, v. řeč
o Havlíčkovi. Arnošt Renan (1823-1892), výtečný francouzský dějepisec, kritik
a filosof, měl svými názory vědeckými, uměleckými i filosofickými značný vliv
na vzdělanost celé západní Evropy koncem 19. věku. Alfred de Musset
(1810-1857), vůdčí lyrik, dramatik i povídkář romantiky francouzské. Paul
lJourget (* 1852), znamenitý dušezpytný romanopisec a kritik francouzský. Lev
N. Tolstoj (1828-1910) a Fedor Mich. Dostojevskij (1821-1881), největší
dušezpytní a společenští romanopisci ruští, působili na východě i na západě Evropy
pronikavě také svými úvahami náboženskými a mravními. Adam Mickiewicz
(1798-1855), největší básník polský, jenž se z ducha národní romantiky
povznesl k světovému mistrovství. Zápisky Theerovy, v. řeč následující. Jaroslav
Goll (1846-1929), profesor dějepisu na Karlově universitě, zakladatel
moderního kritického dějezpytu českého. Jan Gebauer (1838-1907), universitní
profesor v Praze, tvůrce historické mluvnice jazyka českého. Experimentum crucis
(lat.), rozhodující pokus. Po rankovsku, podle L. Rankeho (1795-1886),
velkého dějepisce německého. Josef Pekař (* 1870), Josef Šusta (* 1874) a Kamil
Krofta (* 1876), profesoři dějepisu na universitě v Praze a vynikající
historikové. O Janu Heidlerovi, viz řeč další. Max Lenz (* 1850), vynikající
dějepisec německý ducha pruského. T ua res Gallia agitur, (lat.), t. j. o tvou věc,
Gallie, běží, řečeno obrazně. Solvet saeclum, lat. rozpadne se svět, citát ze
slavné církevní písně Dies irae. Rixdorf, nyní Nový Kolín, předměstí berlínské,
kde mnoho našich českých emigrantů hlavně z Jednoty bratrské našlo útulek a
hrob. Zapadlý hrob na hřbitově brněnském. V poslední době Hofmanovy
tělesné pozůstatky přeneseny do důstojného hrobu, ozdobeného uměleckým
pomníkem na jiném oddělení ústředního hřbitova brněnského (74, 497-498), a
tak se octly daleko od hrobu Dobrovského.

Otakar Theer.

Otakar Theer (1880-1917), vynikající lyrik a dramatický básník český, stejně
skvělý v lyrice milostné a přírodní jako nábožensky, filosoficky a národně
rozjímavé. Vydal knihy básní Výpravy k Já (1900), Úzkosti a naděje (1911) a
Všemu na vzdory (1916); mimo to bájeslovné drama řecké Faethon (posmrtně
1919). Smrt, zvouc tě "z bytí v nebytí", atd., závěr básně Smrt zpívá. v knize
Úzkosti a naděje. Nad život vyššího je cos atd., heslo Faethonta, hrdiny
tragedie Theerovy, odkud vzaty i citáty a narážky v textu následujícím. Heliady,
dcery Heliovy, pláčí v závěru tragedie Theerovy nad mrtvým tělem svéhc
hratra.

9°