Úvod

Josefa Jungmanna památný článek O klasičnosti v literatuře vůbec a zvláště
české čte se od r. 1841 v jeho Sebraných spisech veršem i prósou. Jana
Kollára Nedělní, sváteční a příležitostné kázně a řeči vydány r. 1831 a 1844.
Šafaříkovy vědecké a veřejné promluvy posud nesebrány. Reči
Palackéhtv Jeho souborech Radhost (1871-1873) a Spisy drobné (1898-1902). František
Lad. Rieger, viz v řeči o Janu Heidlerovi. Karel Sladkovský (1823- 1880\,
bVobodomyslný řečník a politik. Karel Kramář (* 1860), politický vůdce, řečník
a novinář posledních 40 let. Bedřich Vilém Košut (1819-1893), působil jako
cvang. kazatel v Praze, ale byl vládou pro svou činnost pronásledován a
zemřel v cizině. Ceněk Dušek (1843-1918), ev. farář v Kolíně, byl vůdcem
českých evangelíků. Jan Valerián Jirsík (1798-1883), biskup v Ces.
Budějovicích, vykonal velké dílo národně buditelské. Metod Zavoral (* 1862), opat
premonstrátský na Strahově, jest přední ozdobou katolického českého kněžstva
v době současné. Škola Máje, zvaná podle almanachu z r. 1858, měla v čele
Jana Nerudu a Vítězslava Hálka. Škola Ruchu, jíž dala jméno ročenka,
vydaná r. 1868, kupila se kolem Svat. Čecha. Škola Osvěty slula podle měsíčníku,
založeného r. 1871 VácI. Vlčkem a byla představována z básníků Adolfem
Heydukem a EI. Krásnohorskou. ,"'kola Lumíra se soustředila v I. 70. a 80.
v Lumíru, vedena jsouc J. V. Sládkem, Jar. Vrchlickým a Juliem Zeyerem.
Karlo-Ferdinandova universita v Praze, dotud poněmčená, byla r. 1882
odloučením university německé opět vrácena Čechům. Josef Durdík (1837-1902).
profesor universitní, vynikl zvláště v dějinách filosofie a estetice. Václav
Vlček (1839-1908), zakladatel měsíčníku Osvěta, došel popularity hlavně
jako romanopisec. Realisté tak jmenováni učenci a filosofové seskupení
v 1. 80. kolem T. G. Masaryka, na př. Jan Gebauer, Jaroslav Goll a Otakar
Hostinský. Demosthenes (383-322 před Kr.), velký řecký řečník a athénský
vlastenec. Marcus Tullius Cicero (106-43 před Kr.), slavný politik a řečník
římský, mistr slohu latinského. Titus Livius (59 před Kr. - 17 po Kr.),
znamenitý dějepisec řfmský, vkládal do svého rozsáhlého kronikářského díla
mnoho živlu rétorického. F. X. Šalda (* 1867), vůdce umělecké kritiky české
soudobé, profesor pražské university. Po matce zděděnou, matka autorova
Teréza Nováková (1853-1912), vynikající spisovatelka česká, proslula také
jako řečnice. Erich Schmidt (1853-1912), profesor berlínské university a lit.
dějepisec hl. klasického písemnictví německého; r. 1911 vydal sbírku Reden
::ur Literatur- und Universitatsgeschichte, která jest tomuto souboru namnoze
vzorem.

Problémy moravské literatury.

Vstupní přednáškou zahajuje universitní učitel svou činnost na vysoké škole;
touto se ujal profesor Dr. Ame Novák svého působení jako profesor české
literatury na Masarykově universitě v Bmě. Byla to zároveň první přednáška
na její filosofické fakultě.

Ex itinere obiit, t. j. zemřel na cestě, úryvek náhrobního nápisu Dobrovského
na ústř. hřbitově v Bmě. Proslulý jeho časopis Bohmische und Miihrische
Literatur auf das .Jahr 1780. Monse Josef Vratislav (1733-1793), dějepisec
Moravy z období osvícenského. Schwoy František Josef (1742-1803), místopisec
Moravy XVIII. věku. Boček Antonín (1809-1847), moravský dějepisec a
archivář, jeho vydání listinných památek nejsou vědecky spolehlivá. Dudík
Beda (1815-1890), benediktin rajhradský, historiograf Moravy, vydal v letech
60.-80. rozsáhlé dějiny moravské.