I. KAREL HAVLíČEK BOROVSKÝ

Řeč o 100. narozeninách Havlíčkových v universitní aule
v Brně 31. října 1921.

Mezi svými duchovními hrdiny a vůdci, kteří provázejí
potomstvo dlouho po své tělesné smrti jasným příkladem
a mravním povzbuzením, mívají národové nevelikou
družinu zvláštních miláčků, jimž dávají přednost i před
samozřejnými auktoritami, a k nimž se vracejí celá
pokolení s pocitem důvěry a něhy. Dějinný paradox chce
tomu, že se tito duchové, tak drazí potomstvu, netěšili za
svého života vždy lásce a přízni svých vrstevníků, ba, že
naopak byli ve své době doprovázeni nedůvěrou a
odporem svých současníků; teprve za hrobem vykvetly na
tomto dočasném trní růže obdivné lásky. TaktQz
bohatýrské generace našich buditelů, kteří prvříí polovici
devatenáctého věku naplnili velkými. činy slovesnými
a vědeckými dalekého dosahu pro národní vzdělanost
a veřejné obrození, jsou Dobrovský a Jungmann, Šafařík
a Palacký, Kollár a Čelakovský· ode dávna předmětem
úcty, podivu a důvěry, kdežto Karel Hynek Mácha
a Karel Havlíček jsou zahrnováni ohnivou příchylností.
Mácha a Havlíček, básník snu vedle básníka činu, jaká
to zvláštní dvojice! Oba velcí podněcovatelé odešli od
díla nedokončeného, Mácha na rozhraní jinošství a
mužství, Havlíček dlouho před vrcholem plodné mužnosti;
oba novotáři uprostřed umdlévajících konvencí
revolucionovali písemnictví v evropském duchu a střetli se proto
prudce se svým konservativním okolím; oba nalezli českou
vlasteneckou romantiku v rozkladu a hledali z ní
východisko, Mácha v hlubším a důslednějším romantismu
myšlenkovém a uměleckém, Havlíček v jadrném zdraví
čerstvého realismu. A přece jak hluboké rozdíly mezi
oběma duchy, třebaže pouhé desetiletí leží mezi jejich
kolébkami! Karel Hynek Mácha narodil se, žil a zemřel