rozvila společnou prací a zároveň soutěžením škol Máje, Ruchu,
Osvěty, Lumíra, a kdy se česká věda chystala zaujmouti důstojné
místo na Karlo-Ferdinandově universitě národu vrácené, mělo
řečnictví literární a vědecké u nás jenom dva význačnější zástupce,
kteří při zdobnosti a vznosnosti forem často upadali do pouhého
krasořečnictví, filosofa Josefa Durdíka a literáta Václava Vlčka.
Umělců slova nebylo však ani mezi básníky, kteří přivedli v
Lumíru psaný jazyk český na vrchol dokonalosti, ani mezi učenCi,
jimž náleží zásluha o vybudování kritického a evropsky
uvědomělého poznání vědec~ého; tito, t. zv. realisté, se v kultu obsahu
a myšlenky chovali ke kráse mluveného slova přímo odmítavě.
Vyrůstal jsem za těchto poměrů, a ježto ani můj obor ani má
náklonnost mne nevedly pod řečniště politiků ani pod kazatelnu
kněží, ohlížel jsem se marně po vzorech a učitelích, u nichž bych
vzdělával svou zálibu v řečnictví, podporovanou podle úsudku
mých blahovolných přátel prý také přirozenou či snad po matce
zděděnou vlohou. Lecčemus jsem se naučil za studií gymnasijních
horlivou četbou rétorů starověkých, Demosthena, Cicerona a
zvláště také Livia; se zalíbením jsem slýchal o otázkách
literárních a uměleckých veřejně přednášeti oba spisovatele evropského
rozhledu, Jaroslava Vrchlického a F. X. Šaldu; na berlínské
universitě mne upoutal skvělý mistr vzletného, uhlazeného,
působivého slova, literární dějepisec Erich Schmidt. Avšak toto vše byla
průprava jenom nesoustavná a více méně nahodilá; jistě mým
řečnickým pokusům chybí pravý základ tradiční a metodické
vyškolení.

Pro každou látku, jak mně ji přinášely podněty literární a od
r. 1921 povolání universitního učitele, jsem si teprve hledal
příslušnou a sourodou formu; myslil jsem nejenom na věc, ale i na
posluchače a ovšem také na situaci; snažil jsem se upoutati své
obecenstvo ne toliko výraznou karakteristikou předmětu, nýbrž
i rozmanitostí, živostí a někdy snad i dramatičností výrazu;
pokoušel jsem se dobře odlišiti slovo mluvené od psané věty;
pohrdal jsem pomůckou, jakou jest při samé řeči neb přednášce
podrobně vypracovaný text a věnoval jsem mnoho péče, i času
tomu, abych své přednášky memoroval.