sky po česku í jeho životní zkušenost rozšířila se
v Americe, kde poznal přírodu, lid, práci j jeho srdce
prošlo zkouškami těžkých rodinných ztrát a mučivé
dlouholeté choroby. Sládek, mistr písně i básnické
dumy, zocelil se v těchto osudech tak, že na každý
podnět života a každou otázku smrti dovedl
odpověděti projevem melodickým, který byl zároveň
mravním činem. Jako lidé silného ducha a jemného srdce
hledával posilu ve styku s půdou domova a tomu
děkuje české básnictví za jeho selské písně, odpolu
politické, odpolu rozmarné, v nichž hrdý Čech a vzdělaný
světoobčan Sládek vstoupil do šlépějí Čelakovského,
aby za sebou strhl některé následovatele, hlásící se
ke škole národní a libující si v básnění hlasně
tendenčním i široký a zdravý humor hanácký kyne samolibě
a šťastně z písniček nejnadanějšího z těchto
Sládkových žáků F. S. Procházky.

Takové opory stále hledal a nikde nenacházel
opožděný a nečasový romantik Julius Zeyer. Miloval
národ, k němuž náležel podle jazyka a uvědomění, nikoli
však podle racy, ale cítil se uprostřed něho cizincem.
Studiem i cestami toužil ukejiti svou žízeň po dálce,
leč vracel se zklamán, protože skutečnost nikdy
nedostihla přeludu snivcova. Rozkošník ducha prahnul po
vášnivém životě, než asketa srdce, raněn chimérou,
klesal pokorně u paty kříže. Pohrdal novodobou
civi1isací, přírodními vědami, měšťáctvím, pedanterií a
zůstával gotikem s příchuti anglického praeraffaelismu
uprostřed věku praktického a materialistického.
Pokusil se o všecky formy, které nabízí romantické
básnictví, nejřidčeji o.lyriku, v níž jeho tvrdý výraz se pod
návalem citu neb meditace zajíká, se zevním
neoprávněným neúspěchem o drama, kde se mu nejlépe dařila
pohádka. Kromě románsky zaokrouhlené povídky, pro
niž sám nalezl přesný výraz "obnoveného obrazu",
ovládal nejlépe román silně· prostoupený živly
subjektivními a volnou rapsodii epickou, psanou
blankversem. Své látky volil ze širé oblasti pověstí a bájí
keltských, románských, germánských a ruských, někdy
zabloudil až na nejzazší východ japonský a čínský, leč
i jemu vstup na domácí půdu značil zpravidla vzpru-