staré Čechy zdomácněly v nové Evropě j v
sedmdesátých letech proměnili je mladí spisovatelé v básnický
program. Studium, překládání a nápodobu
západoevropských vzorů pokládali za. nejvhodnější cestu .
k tomu, aby si osvojili ideové bohatství i umělecké
formy moderního člověka. Vyhrazovali si pak, za častého
nesouhlasu, právo zpracovávati dějinné, bájeslovné i
fantastické látky cizích národů i vyjadřovali se, i když
to odporovalo literární tradici, slohem exotickým i
ukájeli svou obraznost v rozkošnickém těkání po časových
i místních dálkách. Znamenalo-li to vítané rozšíření
uměleckého obzoru, jmenovitě pomocí hojných
překladů, ukazovalo se záhy i kulturní nebezpečí, spojené
s timto směrem, totiž těkavý eklekticism. diletantská
nestálost, nedostatek pevného stanoviska. Silní
duchové z kosmopolitické školy dovedli překonati úskalí
toto vytrvalou prací myšlenkovou a samostatnou
tvořivostí j jenom epigoni utonuli, nevynesše z opojných
hloubek svébytného díla básnického.

Nikde neprojevilo se toto eklektické těkání,
spojené se stálým střídáním vzorů, slohů, vkusů takovou
měrou, jako v básnictví dramatickém, které od r. 1883
mělo v Národním divadle důstojnou svatyní,
obklopenou láskou všeho národa a vyplněnou výkony herců
nadprůměrných. Zatím co přední básničtí mistři
českého světoobčanství v oblasti lyrické i epické,
Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer, marně zápasili v
Národním di vadle o prvenství scenickými básněmi v rámci
umění poklasického a romantického, aniž dovedli
svými velkorysnými, avšak většinou jen improvisovanými
pokusy položiti základ ke zdravé tradici, bil na
zlatou bránu krásné budovy neodbytnou pěstí již realism,
jenž herecky i básnicky mohl v Cechách spoléhati na
životné předpoklady. .

Publicistický vůdce kosmopolitické školy, Josef V.

Sládek, byl silný duch jako jeho selští předkové ze
západočeského pohoří, bylo to však zároveň jemné srdce,
které žáka Jana Nerudy a druha Jar.
VrchlickéhouzJ2ůsobovalo k tomu, aby se stal nejčistším lyrikem v
Cechách. Jeho vkus vzdělán byl anglickým básnictvím,
z něhož jmenovitě Shakespeara přetlumočil mistrov-