rod a; v jejich blízkosti vyrostl i František Palacký - byla
to duševní šlechta česká, která myšlenkovou i slovesnou
jednotu Čechů se Slováky cítila jako samozřejmý
předpoklad životní. Odstředivé snahy některých katolických
horlivců na Slovensku, které vedeny učeným
jazykozpytcem Antonínem Bernolákem a literárně
představovány epikem a idylikem klasicistického směru Janem
Ho11ým, pokoušely se o zvláštní literaturu v nářečí,
nacházely naproti tomu skrov:nou půdu. Teprve v samý
před večer revoluce 1848 obnovila toto separatistické
úsilí vzdělaná mládež evangelická a dík zvláště
myšlenkové bystrosti i publicistickému nadšení
neúnavného Ludevíta Štúra prohlásila jazykovou i literární
odluku celého Slovenska od Čech - pro neústupné
horlivce byl tento zápas o sebeurčení nikoliv národa,
nýbrž kmene, mluvícího několika dialekty, důsledkem
romantického pojetí národnosti a spolu výrazem
slavjanofilské touhy, aby kultura byla postavena na
lidovější základ, zachovaný v ryzejší čistotě na východě;
pro politickou praksi byl to nešfastný krok, jenž
maďarským politikům přišel velmi vhod. Palacký i
Šafařík varovali z Čech, básníci jako Božena Němcová a
Adolf Heyduk usilovali o obnovení jednoty, ale vývoj
nedal se již zastaviti. Kdežto na Moravě uvedeno úsili
o kmenovou svéráznost jazyka i literatury v dokonálou
shodu s povědomím úplné jednoty národní, jak se o to
později zvláště zasloužil jadrný filolog dobrého
lidového kOřene,František Bartoš, má Slovensko od konce
40. let vlastni literaturu básnickou i publicistickou,
psanou nikoliv v některém z přirozených nářečí lidových,
nýbrž v umělém jazyce spisovném, nově
zkonstruovaném i pouze písemnictví vědecké mu chybí. V duchu
myšlenkových vůdců slovenského separatismu staví
básníci tamní v popředí své poesie oslavu svébytné
kultury a povahové čistoty venkovského lidu i horské
přírody, na jejíchž kvetoucích ňadrech vyrůstá j zhusta
užívají se zdarem. rázovitých prvků zvykoslovných.
Po romantickém blouznivci o lásce a přírodě, Andreji
Sládkovičovi, jenž byl vrstevníkem Boženy Němcové,
převzal tento úkol v 70. létech velký mistr sytého
básnického slova a složité umělecké kultury Hviezdoslav,

~ ~