vatelú, kteří z cizích literatur se odvolávali k Byronovi,
Heinovi a G. Sandové, z domácího písemnictvi k
Máchovi, Havlíčkovi a Němcové. Jejich tendenčně
zbarvený realism studoval na moderním člověku spíše to,
co mu própůjčuje platnost obecně lidskou než co mu
dodává národní svéráznosti j i v kritice snažili se tito
velmi vzdělaní a neohrožení literáti klestiti cestu
myšlenkám kosmopolitického dorozumění.

Prakse nebývá vždycky ve shodě s teoretickými
zásadami školy, a organický vývoj literární odvede
spisovatele často od mladistvého programu. To osvědčilo
se i tentokráte. Jeden z vůdců této skupiny, Vitězslav
Hálek, vytvořil v krátkém a neunavném životě
mnohostranné dílo, vněmž zastoupeny jsou snad všecky genry I
literární, arciť s nejednou výpůjčkou z literatur
cizích.Co z něho doposud žije, toť pouze realistické obrázky
postava dějů ze středočeské vesnice a lehounce
nahozené písně o domácím háji i louce, kde vzácné malířské
nadání je provázeno spontanním lyrismem prostého
srdce. Podobný, skoro ptačí lyrismus přírodního
bezstarostného dítěte zvoní z nepřehledné veršované
produkce dnešního patriarchy české poesie Adolfa
Heyduka, zvlášť šťastného, když napájí své sloky z českých
pramenů slovenské písně neb když je odívá do hluboké
zeleně, milovaného svého Pošumaví. Mnohem složitější
bytostí než tito oba lyričtí básníci, byla Karolina Světlá,
velmi samostatná pokračovatelka Boženy Němcové,
beze sporu největší výpravné ingenium celé školy.
Prostý instinktivní poměr člověka k přírodě a k životu,
který jest vlastním předpokladem všech prací Boženy
Němcové, neměl pro ni platnosti i patetická a přísná její
mysl zaujímala ke skutečnosti odstup, který
překlenovala velmi těžkou refleksí. Myšlenkové a mravní
problémy, které bouřily její vlastní nitro, př.ekládala
s velkou dialektickou odvahou do nadživotních postav
svých vesnických románů, zobrazujících život na
pohraničním pásmě ještědském: jsou to konflikt ženiny 11sky
a rodinné cti, spor mezi velkou životní vášni a mravní
vůlí k oběti, otázka etického růstu ženina, boj mezi
zjeveným náboženstvím a volným deismem. Leč
neméně silně než tato všelidská temata mluví k nám z
vel
JO