jazyka českého a důkladný soupis domácího písemnictví pokračují v dráze Dobrovského, ale ukazují již z pojetí národa i jeho minulosti zřejmé rysy romantické. Jungmannova literární estetika, které se pak přidržovalo celé národní obrození, jeví zvláštní směs romantismu a klasičnosti: ukládá písemnictví českému, aby se snažilo býti klasickým a to závoděním s moderními i antickými literaturami, ale shledává pravou klasičnost teprve v tom, že národ vtiskne svému básnictví svou původní osobitost, jedinečnou a nenapodobitelnou. Veškeré úsilí Jungmannovo směřovalo k tomu, aby spisovatelůni usnadnil cesty vedoucí k takové klasičnosti; sám vytvořil moclerní básnickou mluvu, obohacenou také ze zdrojů slovanských; ve vzorných překladech z anglické, francouzské i německé poesie uvedl do Čech přiklady vysokého umění slovesného j s jemným smyslem pro zevní ústrojí básnictví udomácňoval rozmanité, namnoze složité formy veršové, přeje si, aby v Čechách stejně bylo pěstováno básnictví přízvučné i časoměrné, Sám nebyl tvůrčím básníkem, ale jeho kritický podnět, jeho přátelská pomoc, jeho estetický vkp.s stály jako dobré sudičky u kolébky nové české poesie - byl to český Herder, vychovatel i miláček národní romantiky. Básnictví, které nejprve zkoušelo své neobratné síly v anakreontických hříčkách, v bezduchých náboženských i hrdinských epopejích a v únavných skladbách popisných, mělo zvláštní štěstí, že mezi Jungmannovou družinou se objevili dva opravdoví poetové; každý jiJ!ého uměleckého typu, Jan Kollár a František Ladislav Celakovský, v lecčems přímo antagonisté, ale oba nadšení vyznavači romantismu a stoupenci i apoštolové slovanské vzájemnosti. Evangelický kazatel ze Slovenska, Jan Kollár, prošel romantickou universitou v Jeně, kde poznal Herderovu filosofii dějin, podle níž božský plán postupného vývoje k humanitě se uskutečňuje skrze velké, národně kulturní celky, střídající se na jevišti světa. Uprostřed pangermánského hnutí romantických studentů pojal v ohnivé své duši pevné přesvědčení, že nyní jest řada na Slovanech. V jejich velkou budoucnost a mravní poslání věřil tím nadšeněji, čím chmurnější byly jeho po-