sHtele, který byl zároveň básníkem. Z nich zvláštního
podivu jest hodna rozsáhlá alegorická skladba
"Labyrint světa a ráj srdce", kde, nakresHv swiftovským
perem zdrcující obraz společnosti lidské, prchá kře
stanský filosof k Bohu, aby v něm nalezl pravé štěstí.
Jakoby na rozloučenou shrnul J. A. Komenský v tomto
díle základní rysy českého písemnictví ve středověku:
přísnou vážnost mravní, založenou na názoru
křesťanském, živý smysl pro skutečnost, projevující se přísným
pozorováním a kresbou realistickou, zálibu v alegorii,
sklon satirický a jakýsi nedostatek. porozumění pro
pravou uměleckou volnost j ale vše, co v písemnictví
před Komenským jest jen rozptýleno a naznačeno,
provedeno jest tuto ve velikých obrysech, jako osobnost
Jana Amose Komenského ztělesňovala přímo
monumentálně nejlepší snahy a tužby národa Husova a
Českých bratři.

Když r. 16-70 kmetný Jan Amos Komenský položil
v Amsterodamě k věčnému odpočinku unavenou hlavu
vyhnancovu, rozprostíraly se nad jeho pokořenou a
umlčenou vlastí temnoty, jež nemají sobě rovných v
dějinách vzdělaných národů. Vylidněny krvavými
exekucemiinásilnou emigrací, zbaveny domácí šlechty i
skutečného vzdělanstv~ ochuzeny hospodářsky, seslabeny
politicky, staly se Cechy výhradnou kořistí jesuitské
protireformace, která zmocnila se university, škol, tisku
a zahájila slovem i ohněm vyhlazovací činnost proti
všemu, co připomína!o prokletou reformaci. Ale za
spálené knihy kacířské nedovedli dáti katoličtí horlivci,
mezi nimiž zprvu nechybělo upřímných vlastenců,
žádné náhrady, neboť jejich asketická a mravokárná
produkce, nesouvisící ani s životem národa ani s
myšlenkovým duchem evropským. sotva zasluhovala "e své
nechutné bědnosti názvu literatury j v XVIII. století pak
postupně dohasínala. Latinské a později i německé
knihy zaplavily Čechy, kde nyní i školské vzděláni octlo
se v úpadku j jazyk kazil a porušoval se víc a více
vlivem němčiny i zvráceným úsiHm nevzdělaných puristů i
smysl pro dějinnou souvislost uměle byl vyhlazen
metodami jesuitskými. V polovici věku XVIII. nebylo nikde
naděje, že národ takto přitlačený k zemi mohl by Se