dbalo rozvoj kazatelství a duchovni písně, ale při tom
zvláště studoval její stránku hudební i v hadicich
Jednoty bratrské pěstoval, a to skutečně kriticky, dějepisné
badáni.

Ale hlavni dilo"stejně krátkého jako bohatého života
tohoto křesfanského humanisty bylo posvěceno bibli,
z níž Jednota bratrská, věrna odkazu Petra Chelčického.
stále vycházela a k níž stále se vracela. Jako Luther
umínil si Jan Blahoslav - podle humanistické zásady: ad
fontes - přeložiti Písmo svaté z originálu, očištěného
filologickou kritikou, a tak emancipovati se od VulgatYi
jeho jazykový clt, vkus a vzdělání zaručovaly, že se to
stane čistým jazykem mateřským. Blahoslav sám
přeložil Nový zákon, kdežto k překladu Starého zákona
sestoupila se v Jednotě bratrské celá komise znalců,
z jejichž rukou vyšla na Moravě dvacet let po smrti
Blahoslavově slavná Bible kralická, kterou se český
národ doposud pyšní jako vzácným klenotem svého
písemnictví a jež stále znovu se otiskuje Biblickou
společností britskou. Drahocennější než veliká učenost
filologická a exegetická, uložená v kritice tekstové i v
hojných poznámkách, jest klasický jazyk tohoto překladu,
podivuhodně jednolitého při původu tak složitém. Bratří
dovedli spojiti živost mluvy lidové s veleb ou
monumentálního jazyka literárniho, jak se vyvinul tradicí
stoletou i ocenili správně to, co rozlehlé oblasti české řeči,
rozdělené na různá nářečí, jest společného i dovedli se
úplně osvoboditi od humanistické těžkopádnosti, která
tehdy ovládala, i od nezdravé módní záliby pro
germanismy a latinismy, takže Písmo svaté v jejich tlumočeni
se stalo i nejprostšímu křesťanu srozumitelným. Po
Husovi byl takto (ale s větší důkladností a důsledností)
kodifikován jazyk spisovný-to kromě vzorného
školství byl nejkrásnější světský odkaz Jednoty bratrské
národu. Jinak nedovedli ani nejlepší stili sté této doby
na př. horlivý polyhistor a neúnavný vydavatel Daniel
Adam z.v eleslavina zprostili se nákladného
anepřirozeného slohového baroka, které -,rlivem humanismu
v XVII. věku zaplavilo literaturu na označenou, že
písemnictví,~které vyrůstá v skleníku studovny učencovy
a ztrácí jakýkoliv styk s lidovým životem, vážně churavi.