telů universitních pronikal z !talie, měly ráz ne-li přímo
protinárodní, tedy dozajista nenárodní. Byli to valnou
většinou katoličtí učenci a šlechticové, necítící sympatií
ke svým kacířským krajanům, kdož v umělé latině
cíceroniánské pěstovali dekorační básnictví, didaktickou
rétoriku a výjimečně také úvahy státnické. Teprve
později pří1nuli k cizímu kulturnímu směru též věrní
Čechové, zachovávající reformační tradice a pracující
obětavě pro národní· stát; umínili si neopouštěti
mateřštinu, nýbrž vzdělávati a zdokonalovati ji podle
humanistického ideálu formalistického j tlumočili v
překladech velké vzory klasické j vnášeli do spisovatelství,
které tak dlouho po/!luhovalo výhradně náboženským
sporům, pokročilé metody vědecké. Nejkrásněji
snažení tohoto národního humanismu českého osvědčil
vynikající právník Viktorin Kornel ze Všehrd, který
v rozsáhlém díle podal zároveň úplný i kritický obraz
vyspělé a rozvité právní kultury české, kterou dovedl
zároveň pojmouti historicky i obhájiti její tradiční
neporušenosti proti úsk.očným záměrům romanistů.
Poctivého a ušlechtilého Cecha neprojevil pouze v
úzkostlivé péči o rY70st mateřštiny, která se tu odvážila na
předmět vědecký i na výraz složité umělosti, nýbrž
zvláště čistě lidským smýšlením, ujímajícím se
utlačených a ztotožňujícím právní cit s křesfanskou
spravedlností. Zde opravdu humanism byl průchodem k
humanitě.

Z humanistického pokroku těžila vydatně populárně
vzdělavací prósa česká, která hojností a rozmanitostí
plodů i významem pěstitelů úplně zastínila krásné
písemnictví, které i nadále úplně zkomíralo. Hojně byly
vydávány spisy přírodnické a lékařské, díla státnická,
s největší oblibott však cestopisy a to zvláště záznamy
původních cest do Palestiny, kde nábožný duch český
hledal stopy Spasitelovy, šíře zároveň své vědomosti
o zemích a národech. Skutečného mistrovství dosáhla
však česká prósa v XVI. a XVII. věku v jediném oboru:
v dějepisectví. Veliké události politických i
náboženských dějin naplňovaly nepřetržitě zelpi a nedopřávaly
generacím ani, aby v klidu vydechly. Slechtici i města
zápasili s panovnickou mocí, která od nastoupení Habs-