časně utonul, a to tak, že v latinských svých spisech
podává málo více než parafrázi mistra oxfordského. Jako
český spisovatel a prostonárodní kazatel znal však
tento syn prostého venkovana cestu, vedoucí neklamně
k srdci lidu. Rozuměje správně potřebám přítomnos~i,
zavrhl v pravopise i v jazyce archaismy a přizpůsobil
je živému usu. Dbalo rozkvět lidového zpěvu v kostele
jazykem národním a dovedl umění kazatelské, které
přenesl konečně z chrámu pod širé nebe, k veliké
dokonalosti. V duchu literární tradice staročeské kořenil
svou řeč živly gnomickými, lidovými metaforami,
realistickými obrázky ze skutečnosti. Nezavrhoval satiry,
paskvilu, zkresleniny, jichž vydatně užíval ve svých spi .• '
sech polemických, ale naopak byl ztělesněnou
vlídností a něhou v osobních projevech, zvláště v proslulých
listech posílaných ze žaláře žákům a krajanům. Za
každou slovesnou prací Husovou stojí celá. osobnost,
soustřeďující v sobě hlavní síly svého národa ve své době.
A tato osobnost vstoupila dne 6. července 1415 na
hranici v Kostnici, aby poznanou pravdu proti vůli celého
koncilu a k úžasu vší Evropy obhájila svým životem.

Náboženské hnutí, které vyvolala mučednická smrt
Husova a které "proti všem" sáhlo k obranné a vítězné
zbrani, nebylo nikterak příznivo literárnímu životu.
Přísně asketický duch husitský, který se občas
projevoval radikálním obrazoborstvím, odsuzoval umění
vůbec a přisuzoval písemnictví toliko úkol vzdělavateln\'
a nábožensky i mravně výchovný. Tak na několik
sto·letí vymizelo z Čech takřka veškeré básnictví, výpravná
prósa i světské drama v jazyce národním i pokud se
neuchýlily do nejnižších vrstev neliterárního lidu,
sloužily tyto druhy krásné literatury za pouhé pomůcky
náboženské i politické polemiky. Zato horlivě bylo
pěstováno náboženské písemnictví ve všech svých
oborech. Znovu a znovu byly překládány částky Svatého
písma, z nichž pak pořizovány soubory biblicke,
poskytující nejprve písařům a iluminátorům, záhy po
vynalezení knihtisku také tiskařům, aby osvědčili své umění.
Kazatelé učení i lidoví skládali sbírky výkladů na texty
biblické, t. zv. postily, a ježto do nich rádi vsouvali
mravokárné a satirické vložky, jsou tato dila doposud