Arne Novák:

SNY PAL E S Tf'" N S K É.

Ani rodinná, ani ~kolská výchova nevedla Svatopluka Čecha
k tomu, aby si jakkoliv osvojil kulturu biblickou. Zaníceně
čítal české, slovanské i cizí básníky, se zalíbením se probíral
historickými spisy, obraznost jeho byla přená~ena exotickým
líčením beletristů i cestopisců do vzdálených krajin, a sotva bez
užitku a bez trvalej~ích dojmů zůstala i ~kolní četba
klasických autorů. Ale knihu knih znal syn liberálního otce a žák
posvět~tělého piaristického gymnasia jen povrchně a z druhé ruky,
hlavně z biblické dějepravy, upravené pro učebné potřeby
nejprve obecné, pak střední ~koly, takže mu sice z bible byly
běžny její postavy, příběhy, scenerie a starožitnosti, nikoliv v~ak
její náboženský duch a její osobitá dikce; dávno již minuly
doby, kdy ve stOlpách Herderových a Goethových bylo Písmo
svaté studováno a uctíváno jako vzácná a starobylá památka
pra věké poesie.

Pokolení Čechovu se naskytovala ov~em cesta, která mohla
vésti k hlub~ímu proniknutí bible. Zivé nad~ení pro českou
náboženskou reformaci, zvlá~tě pro husitství, mohlo si sotva
zakrývati poznání, že důsledný a neuprosný boj na~ich předkíl
proti římské církvi a proti její tradici se dál pod heslem návratu
ke křesťanství původnímu, opírajícímu se o bibli a že se jejich
náboženský i mravní zápal vzněcoval stálým čtením Starého
i Nového zákona a rozjímáním o něm. Avšak svobodomyslně
evoluční názor na dobu husitskou, načerpaný z Meissnera a
ověřený autoritou Palackého, si hleděl v českém táborství a pak
i bratrství předev~ím toho, čím se domněle odli~ovalo od
středověkého křesťanství a čím připravovalo dobu novou s jejím
svobodným poznáním, nevázaným ani biblí ani církevní tradicí;
podle tohoto pojetí podněcovali husit~tÍ kněží táborské
bojov
4

49