BÁBUŠKA ČESKÉHO SPIRITUALISMU

Pavla Moudrá

V PR vNfM roce našeho století přihlásila se mezi české
beletristy Pavla Moudrá nevelikou knížkou povídek, črt,
vzpomínek i arabesek »Do rozmaru i do pláče« a upoutala naráz
jiskřivou vervou i hlubokou citovostí, s nimiž v pr6zách bystře
stylisovaných se vyrovnávala S'~ skutečností prožívanou velmi
bezprostředně. Sbírku slovesných prvotin doplnila později dvěma
svazečky důvěrných pamětí v propracovaném staropražském
rámci, "Rok dětstvÍ« a "Do dívčích let«, a opětně získávalo si švižné
její pero zálibu a účast; v proteplených interieurech z Nového
města pražského na rozhraní šedesátých a sedmdesátých let
sledoval t.u jemný bystrozrak duševědný krok za krokem růst dětské
a dívčí bytosti a při tom na okraj autobiografického
vypravování zakresloval s uměleckou jistotou typické postavičky a
příznačné situace ze staropražského malosvěta.

Ale beletristická dráha, pro niž měla nepopěrnvu vlohu a
sluš
nou výrazovou kulturu, Pavly Moudré neuspokojila, a také
překladatelská činnost, která ji uvedla ve styk s duchy výše
Carly
lovy a Lavrovovy, nestačila myšlenkové ctižádosti hloubavé a
důmyslné spisovatelky. Mluvím-li však na tomto místě o
ctižá
dosti, jest to ne-li nepřípadné, tedy dozajista nepřesné; krutě
nevýzpytný život, jehož dravé vůli se Pavla Moudrá vždy s oprav- 211