dek, jímž Leander Ceeh ve své knize z r. 1907 na str. 130 karakterisuje povahu Roziččinu, dí-Ii »Ještě šlechetnější (t. j. než Krejčíkova Anežka) obětavostí, která hraničí až s přemrštěnou a chorobnou citlivosH, vyniká ve »Skaláku« Rozárka (skl«. Karolině Světié se. podařilo přece doloHti eo nejpřesvědčivěji, že Rozička nepodstupuje své oběti z pouhého sentimentálního naladění, jak se Leandru Cechovi podobá; ovšem schematisujíd analyse L. Cechově ušlo naprosto, že psychologický obsah »8kaláka« ověřen jest vnitř. ními zkušenostmi a proniknut krajní opravdovostí. Nepříznivěji a nespravedlivěji ještě soudí o »8kaláku« H. G. Schauer, a to právě v poznámce, kde se snaž! býti spravedliv k drobným ještědskýmnovellám Karoliny Světlé (-O podmínkách a možnosti n4rodní české literatury« r. 1890, nyní ve Spi. sech, vydaných Arn. Procházkou 1917, str. 50), praví-li: »Vyehvalovaný »8\