Soustavná literární činnost mé matky počíná se rokem 1882; nelze dosti důrazně vytknouti, že jí Karolina Světlá netoliko podnítila, ale i určovala svými zásadami. Teréza Novákov<Í podivovala se arciť nade vše velkým ještědským románům básnířčiným a uctívala v jejich nadživotních hrdinech stejně mravní heroismus jako rázovité češství, ale na začátku svého literárního působení vyznávala rozhodně ony tendence, ke kterým K. Světlá dospěla v posledním období svého tvoření: básník vykonává svým dílem mravně národní poslání, posiluje ochablou vůli, určuje správný směr myšlenkám, ztělesňuje děj.em a dialogem řešení problémů, které právě v oné chvíli zaměstnávají mysli jeho rodáků a čtenářů. První velká výpravná skladba Terézy Novákové, "Maloměstský román«, připsaný právě Karolině Světlé v den jejích šedesátin, vyhnala tuto národně výchovnou a výstražnou tendenci až do krajnosti, jsouc při tom až příkrým soudem citového života hrdinky Svatavy KrovecH, za níž Se skrývá melan~ cholická postava Zdeňky Havlíčkové. Leč jak z ),Maloměstského románu«, tak i ze starších a pozděj.Ších prací Terézy Novákové ze společenského života českého mluví úzké a jaksi chudé pojetí národnosti, na níž stále lpí starý konvencionalism. Zatím však Teréza N