BÁSNI:: BOŽENY NI::MCOV~

Rozbor literúrně dějepisný

DEVI::T kratších veršovaných skladeb, jež Božena Něm<:ová
otiskla po časopisech v letech 1843-1846, zahajuje její
slovesnou činnQst vůbec a poskytuje vedle prvních, velmi subjektivních
a literárních, ale zato pramálo lidových pohádek jejích vzácně
hluboké pohledy do duševního života mladé spisovatelky. I
zasluhují tyto mladistvé básně daleko větší pozornosti, než se jim
dosud dostalo u biografů Boženy Němcové i u literárních
dějepisců vůbec.

Autentické znění těch veršů zachováno jest kromě rukopisného
sborníčku, pořízeného v letech padesátých pro 20fii Podlipskou
a obsahujícího všecky básně kromě nejstarší »2enám českým«,t
též v časopiseckých prvotiscích, a ježto knižní vydání vyšla
vesměs po básnířčině smrti, nemají ceny tekstové. Kromě
původních rukopisů tedy přihlédneme k tekstům časopiseckým, jichž
se přidržela též Marie Gebauerová, vydavatelka IX. svazku
sebraných spisů B. Němcové edice Laichtrovy. První uveřejněnou
prací Boženy Němcové byla čtyřsloková skladba »Ženám
českým«, kterou otiskl J. K. Tyl v »Květech« dne 5. dubna 1843;
druhou báseň, »Uodnik«, přinesla »Ceská včela« déle než po
roce, dne 26. července 1844. Pak rychle následovaly stHdavě v obou

68 časopisech otisky básní ostatních: dne 17. srpna 1844 »Moje vlast«