se podobá úpění třincicti ptačích hnízd, kde právě jsou vražděna
holátka, nedovedli se ubrániti ani zákonodárci britští - brzy po
otisku »Pláče dětí« projednával anglický parlament předlohu
o obmezení dětské práce v továrnách. V »Auroře Leigh« promítla
Eliška Browningová svůj účinný soucit s křehkými obětmi
kapitalistického řádu celou postavou, nezapomenutelným ženským
zjevem Marianny Erlové.

Životní román hrdinky trpícího a obětavého srdce, švadleny
Marianny Erlové, chráněnky Romneyovy, která v knize
představuje vrstvu sociálních vyděděnců, mohl napsat tvůrce
»Olivera Twista«: trudné mládí na vsi, pobyt v londýnské
nemocnici, útěk před zlotřilými rodiči, klesnutí v kal prostituce,
osvobození se bezejmenflým mateřstvím, vznešený rozlet k mesiášské
oběti sebezapřením, to vše jest podáno přes veškerou
lyricko-refleksivní přízdobu s dickensovskou láskyplnou drobnokresbou
ponížených lidí, s dickensovským optimismem, který nikdy
nezapomíná na jiskru božství i v nejposlednějším člověku. Když
Romney však na konci sociální své dráhy jest zrazen a zničen, když
luza v divokém vzteku zapálí dům, který zbudoval pro chudinu
a pro společenské ztroskotance, bere Eliška Browningová do ruky
divoký a příšerný štětec, jakým Carlyle ve svých pamfletech
maloval sesouvání se starých řádů jako bankrot odbytého světa, z
jehož trosek má vzlétnouti fénix nového zákona a řádu.

Hrdinka knihy Aurora Leigh patří do mohutné řady žen
zápasících o své sebeurčení, jaké nakreslily anglické autorky od
Charlotty Bronteové po George Eliota, a problém, zda žena má
v manželství zůstati věrna tomuto sebeurčení či splynouti s
mužem jako jeho spolupracovnice, která se zříká svého vnitřního po·
volání, vine se knihou jako červená nit; Eliška Browningová
odpovídá na otázku hned při prvé zápletce knihy ve smyslu
svobody ženina povolání i v manželství. Druhý spor, zasahující do

64 samého srdce ženské otázky, zda dovede povolání sebe vzneše-