jejích bylin, střídání vážnosti a líbeznosti Apenin na obzoru,
zmiňují se o lidu živém a svobodném, o útlých, plavých
pannách; dějepisci umění shledávají týž typ půvabný, vroucí a
mírný na Madonnách Ducciových a Ambrogia Lorenzettiho. V
takovou pannu vyrůstala zvolna hnědovlasá Kateřina v ulici del1'
Orca ve stínu dílny otcovy. R. 1352 jako děcko pětileté viděla
Krista ve snách po prvé, a již tehdy zdála se jí askese
ztělesněná řádem dominikánským žádoucím cílem. Brzy poté, ne
nepodobna Tereze II Gesu, která se sedmi lety chtěla prchnouti
mezi Maury za misií a pak alespoň zasvětila se zcela Kristu, uči.
nila slib věčné lásky nebeskému ženichu. Dospívajíc pociťovala
nejen slasti nového života, ale i všecka zrážející pokušení. Její
družky i sestry nosily krásné šaty, dábel přišel a přinášel jí ještě
krásnější se slovy lstnými a vábnými, ale Kateřina rozhodla Se
pro nejkrásnější šat, jejž slíbila jí královna nebes. Její sestry
a družky byly milovány a vdávaly se, šlechetný mládenec
ucházel se o ruku Kateřininu podporován její matkou, dábel
připomínal jí Rebeku, Leu, Rahel; dívce samé se zdálo, že její
duchovní ženich ji opustil, ale zi'1stala mu věrna. Posléze přemohla
všecka pokušení askesí; spodní její žíněný šat skrýval železný
řetěz, lůžko její podobalo se rakvi; zeliny, ovoce a chléb byly
její jedinou stravou, bičování a posty kořením; krásné hnědé
kadeře byly ustříhány. Od r. 1362 byla členem sester třetího řádu
sv. Dominika, které žily mimo zdi a sliby klášterní a jež lid
nazýval podle černého pláště »mantel1ate«, její komdrka v rodném
domě byla nejpřísnější celou.

Odměna Ježíšova byla však sladká. Jako výjevy z obrazů
primitivů, malované spíše vroudm srdcem než technicky vycvi.
čenou rukou, působí příhody z jejího duchovního styku s Kristem,
o nichž současné životopisy její vyprávějí obšírně a pohnutě.
Kristus přicházel do její komůrky, procházel se tiše, pak usedal

24 k ní na lavičku a čítal s ní z breviáře, dovolil, aby jako Magda.