370

,MOUDROST OTCOVSKÁ'.

homiletice V al1egoriích a metaforách, což tak případně
se při myká k činnosti V duchovní správě, nejprve
v Radonicích na Plzensku a od roku 1847 do smrti na
Zvěřinci u Krakova, i k jeho publikacím theologickým,
jakými jsou modlitební kniha ,Růže Sionská' (1844)
a sbírka kázání ,Vítězství kříže' (1844).

Již v ,B á sní c h' otiskl Jablonský devatenáct
didaktických básniček ,M o u d r o s t o t c o v s k á', jichž
rozmnožení stalo se pak zvláštním předmětem jeho
veršovnického úsilí. V druhém vydání ,Básní' (1846) 1 vzrostl,
tento cyklus na 70 čísel, nově utříděných; další vydání
vykazovala nové přídavky, až konečně Jablonský podal'
soustavnou pětidílnou skladbu o neméně než 110
básních.2

NěkdejŠÍ zanícený obdivovatel jara a přírodních
krás nezapírá se v těchto verších; východiskem téměř
všech básní jest zamyšlený pohled na krajinářskou
scenerii, na přírodní výjev, na malebný kout domova.
Několika zběžnými rysy načrtává básník situaci, která jistě
prošla i zrakem čtenářovým, aniž třeba zaujala jeho
přemýšlení. Volí klidné uzavřené obrázky, vyrovnané
nálady, nelomené barvy; vyjímá jednotlivosti skládající
krajinný celek, stavě hned do popředí za změněné
perspektivy osamělou jabloň, hned vycházející měsíc, hned
klokotajícího slavíka.

1 R. 1852 vyšlo tfetí vydání ,Básní', r. 1864 čtvrté, r. 1881
páté, r. 1884 šesté, r. 1885 sedmé, r. 1893 osmé.

2 Podrobný rozbor obsahu i ducha ,Moudrosti otcovské',.
již Jablonský též ,Salomon' nazývá, podává Jar. Vlček v
,Několika kapitolkách z dějin naší poesie', v Praze 1898, VI: Boleslav
Jablonský (Bolzanism v českém verši), na str. 89-94; podtitul
kapitoly naznačuje, z kterého myšlenkového okolí jest Jablonský
vykládán a oceňován.