226

FORMY HUMORISTIKY RUBŠOVY.

fická, nejdůsledněji provedená v ,Z lom k u ze ži
votop i s u Syl ves tra Sej č k a o dně h o s a m é h o s
ep s a n é h o'; forma předmluvy, která k vlastní povídce
jest v poměru směšně nepříslušném, užitá ve dvou
pracích: ,Veselá předmluva k smutné povídce'
a ,D 1 o u h á pře d m 1 u vak u krá t k é P o v í d ce' a
absurdně osamocená v ,P ř e dm 1 u v ě, po m 1 u v ě a d
0ml u v ě'. Někdy sáhl Rubeš k humoristickým formám,
které původem daleko sahají za jeho dobu i za věk XVIII.:
na Rabelaise a Fischarta upomínají práce ,Stoletý
k ale n d á ř' a ,K u p t e k ale n d ář e 1 h á ř e' a na
dryáčnická enkomia XVI. stoleti ,S věd o m i t Ý pop i s
láhvičky, která se v Kocourkovském museu
za diškrecí ukazuje'. Touto causerii přihlásil se
Rubeš k genru, humoristikou jeho doby se zvláštní
zálibou pěstovanému. Jako groteskně humoristická
literatura německá XVI. století opětovně seřazovala a v
jednotný rámec zasazovala žerty, jimiž se obyvatelé
rfIzných měst a zemí zlomyslně škádlili, a mísila je s
dvojsmyslnými příběhy vybranými ze současných sbírek
anekdot; 4 jako v XVllI. věku dráždily copaté
převrácenosti německých maloměšťákfIv ironického
pozorovatele Wielanda, aby Je v rozmarných ,Abderitech'
b}čoval pod řeckým kostymem, tak nevyčerpatelné
zpozdilosti měšťanského českého světa první polovice XIX.
století byly příliš svfIdné, aby jich řada autorů
nekárala žertem a pravdou s použitím obrazu našeho
Kocourkova,5 Schildy to, Tripstrillu, Teterowa a Abdery
zá
4 Viz Goedeke, Grundriss zur Geschichte der deutschen
Dichtung, 2. Aufi., II, Buch IV, § 172.

5 Anekdotickou látku o Kocourkově shrnul P. Sobotka,
,Kratochvilná historie měst a míst v zemích koruny svato_
václavské', 1884.