I'.\LACKI::WJ I'lnlI'HAVc\ A P(dl'llAVA HISTO}{. 129

listy, zápisy, právní sbírky, pokud psány byly jazykem
českým, ve sbírce ,Archiv Český' (v 1. 1840-1846
vyšly 4 díly j, v němž zejména pro husitské století,
století XV., vydáno mnoho pramenů prvého fádu.

Ze studií kritických, jimiž Palacký pfipravoval
soustavnou práci o dějinách českých, jsou zvlášť důležité ty,
jež pokoušely se vniknouti v staročeské poměry právní
(,Pomůcky ku poznání staročeského práva i fádu
soudního' v Čas. ~lus. 1835 a ,Srovnání zákonu cara Stefana
Dušana s nejstaršími řády zemskými v Čechách', tamtéž
r. 1837) a pak zejména práce z r. 1842 ,Předchůdcové
husitství v Čechách' -- zde Palacký poprvé, v podstatě
pouhými excerpty ze spisů Waldhauserových,
Milíčových, Štítného a M. Matěje z Janova, ukázal bohatství
myšlenkového živ(i)ta českého v 2. půli XIV. stol. a seznámil se
zástupci reformy. Censura práci však tisknouti
nepovolila; r. 1846 vydal ji pod svým jménem v Lipsku
německy prof. ]. P. Jordan.

Své dějiny české počal Palacký spisovati ke konci
r. 1832 ato německy (,Geschichte von Bohmen')
k veliké nelibosti českých vlastenců, ktefí právem asi
vytýkali, že Palacký měl se postarati zároveň o české
vydání. První díl, sahající až k r. 1197, vyšel r. 1836,
k slavnosti korunování Ferdinanda V. za krále českého.
R. 1839 a 1842 vyšly oba svazky dílu druhého,
končícího vypravování dějin českých smrtí Karla IV. Prvá
část tfetího dílu, líčící počátky českého hnutí
náboženského a historii Husovu, vyšla r. 1845 po mnohém
boji s censurou, která svému soudu o Husovi dala
výraz nejen škrty v rukopise, ale i oktroyovanými
vložkami. O tomto svazku nejvíce platilo sebevědomé
oznámení na titulním listu; ,Grc)sztenteils nach Urkunden

Literatura ce:.;ká devatenáctého století. III/I.

10