14G

jim oddávají a 1.J věci praničemné usilují; co
v přítomnosti jest příjemné, za tím se
ženou, toho se chápají, to za nejdůležitější mají,
do budoucnosti neprohlédají, o statky onoho
světa nedbají, o nichž tolik mluví, ale v které
ani nevěří; neboť, kdyby věřili, neoddávali by
se tak rozmařilosti a neopouštěli by
povinností svých, lidé o ducha nic nedbající, avšak
k vůli tělu všecko konající a přemýšlející, lidé,
z nichž jedny vidíme páchnouti mastmi a zvlášť
libými voňavkami, jiné hanebně čišeti
praohyzdným puchem' hampejzů; a přece takoví lidé
nazývají se kněžími.

František: A téměř sami mají bohatství
s pokojem,

Kupec: Teď si oddychujeme, my kupci,
které jste, jak se zdálo, pro přílišnou chtivost
peněz posílali do horoucího pekla.

František: Což jsem neřekl, že ještě zbývá
se zmíniti o lupičích, s nimiž jiní srovnáni ani
lupiči se nezdají?

Kupec: Řekl jsi to a ted' to vykládáš.

František: Tedy tím horší jsou ti boháči
než vy, ježto, ač by dle ustanovení měli
boh.:ttstvím opovrhnouti, právem i bezprávím se
po něm pachtí a dosáhnu vše ho promrhají
v hýřivosti a necudnosti.

Kupec: To vidím.

František: Dnes nikdo není lakotnější; viděl
jsi někoho, kdo by o kněžství se 1.lcházel dnes