r08

zločin svůj, však u lidí úcty požívají a mají
bohatství, kterýmž rozkoš si zjednávají.

Kupec: Tedy není neřestí ani zločinem, co
dělají; neboť kdyby bylo, nikdy - myslím ˆ
by jim všickni nepřisvědčovali a vůbec
nebyla by taková trpělivost k nim.

František: Potud byla trpělivost tak jakoby
nikdo té věci neviděl; nyní všude, jak uslyšíš,
zvedá se odpor.

Kupec: Prosím tebe, povčz, co jsou to zač?
František: Především vy kupci!

Kupec: Co? Kupci?

František: Vy, pravím, neboť kde jest někdo
jiný, kdo by měl tak mnohý bezprávně nabytý
majetek?

Kupec: A myslíš, že mají se počítati také
kupci mezi lupiče a pravíš, že loupí v
Německu?

Prantišek: Pravímť zajisté, že to jest druhý
druh lupičů a že loupí dosti zhoubně, ale ne
všickni: někteří kupci jsou počestni; a já bych
vůbec pro několik jednotlivců celému stavu,
jak ty jsi před chvílí činil, nespílal, ač měl
jsem leccos, co by se kupcům dosti záštiplně
dalo vyčísti.

Hutten: Též já mám.
Kupec: Co tedy máte?
Fraritišek: Nic nemáme!

Kupec: Prosím vás, máte-li něco, povězte!
František: Nepovíme, neboť jsme uzavřeli

s tebou přátelství.