Falaris: Mohla?

Tyran: Arciť s cizí pomocí. Když totiž
Jsem .. ;

Falaris: Kam tedy prchla?

Tyran: K bratřím svým, kteří v Ba vořích
panují!

Falaris: Tedy žádost tvá nebyla ukojena
a jak pHsloví praví: Odcházíš jako vlk s tlamou
rozevřenou?

Tyran: Máš pravdu. Ale nyní válku chystám,
již chci jim vyhověti arciť pod rouškou
počestnosti, že žádám manželku zpět, vskutku
však ze záměru nekalého.

Falaris: Jakého to?

Tyran: Mnohé sebral jsem rytíře, mezI mml
Franky~ zlákav je všecky k sobě štědrostí
okázalou a jim v čelo postavím jako vůdce a
setníky právě ty nejhorší a sobě. nakloněné.

Falaris: Zda-li pak rytířům franckým věříš,
když na tebe jsou rozhořčeni pro tu v aždu?

Tyran: Některým věřím, ti lajisté, kteří
jednou věc nečestnou zastávati se jali, nespustí
se jí snadno, ježto vědomi jsou si svého
zločinu i toho,' že proto zashlhují nenávist
všeobecnou.

Falaris: Připoutány je máš svazke.m dosti
těsným: divím se však vůbec, že nyní jsou na
tvé straně ti, kteří nedávno tak prudký útok
činiti počali, a kteří jednou tak rozníceni byli
touhou po pomstě zločinu tvého, že jsi musil
prosbami a dary od nich mír vykoupiti.