30

dveřmi, naklonil jsem se k podmínkám míru
arciť nevhodným.

Falaris: Co jsi udělal?

Tyran: Pranic, ale slíbil jsem, že udělám.

Aby věci té uvěřili, zapečetil jsem listy,
rukojmí jsem ustanovil, nyní, když nepřátelé se
rozptýlili, nedělám nic z toho, na čem jsme
se smluvili, a volá-li někdo, abych dostál slovu,
obrátím se k němu zády.

Falaris: Výtečně; neboť i proradným tyran

má býti. .

Tyran: Nyní mám ten záměr, abych schytal
a se světa sprovodil všecky, kteří s rodinou
tou v důvěrném přátelství jsou.

Falaris ~ Jako pravý tyran jednáš i záměry
máš. Ale jak to učiniti zamýšlíš?

Tyran: Dozvíš se, ale nejdříve ti povím o své
choti. Nenáviděl jsem ji nesmírně, sám nevím
proč, ježto jest velmi sličná a honosí se všemi
půvaby, chováním ušlechtilým, pochází z rodiny
velmi vzácné, takže sňatek s ní proplljčil rodu
mému nebývalou vážnost.

Falaris: To jest povaha tyranů, že po
mnohém baží, mnohého se obávají, mnohé
nenávidí nevědouce sami, proč.

Tyran: Tedy zabiti jsem si ji umínil,
jakmile bych vykonal předsevzatý úkf}l.

Falaris: Nezabil jsi jí vš~k a co ti se to
postavilo do cesty?

Tyran: Zatím co' na ten neblahý čin myslím,
ona prchla.