10

stiky a úzkoprsého theologisování s humanisti~
ckým názorem světovým. Po dlouhé řadě
jízlivých polemik p')užili humanisté ostré zbran~:
sarkasmu a satiry; r. 1515 vyšel anonymně
první díl latinských »Dopisů temných mužů e:
adressovaných od různých pseudonymů
chatrnému básní~u Ortvinu Gratiovi, jenž s celým
nákladem své nechutné poesie postavil se na
stranu Dominikánů aPfefferkornovu.
Pseudonymové vypravují svému mistru Ortvinovi
široce a dalece o :svém studiu, o svých pokusech
veršotepeckých, jichž ovocem jsou rýmované
latinské pseudohexametry, o svém pracném
etymologisování, o snaze nalézti v pohanských
klassicích symbo1y křesťanské, o milostných
dobrodružstvích, jimiž oslazují si svůj nucený·
coelibát. První díl, jenž nejspíše pochází z
přátelského kruhu kupícího se koi gotského
kanovníka Mutiana Rufa, zastihl Huttena v
Halia způsobil mu, právě jako jiným humanistům,
nesmírnou radost; pod jejím dojmem napsal
Hutten řadu dalších listů, jež s jinými vyšly
jako druhý díl »Dopisů temných mužů« opět
anonymně r. 1517 Při návratu do Německa
přijali jej humanisté s otevřenou náručí, bylť
u nich dobře zapsán: »Uměním básnickým«,
drobnou mravoučnou básní ltŘádný muže: a
satirickou skladbou »Nikdo«, kteréž spisy více
se cenily než hněvem kypící »Stesky na Loetzec:
a »f{eči proti vévodovi Wiirtenberskému«. Sám
císař 'ověnčil čelo proslulého humanisty va-