viček pražských povznesla tuto šťastnou improvisaci nad
otrocké napodobení obskurní předlohy vídeňské.

I odlišuje se druhá část feuilletonistické črty Čechovy

I· v,· v d dd'l 'h 1 k' v d'

( osu nepnzmve o o 1 u prVill o: v astenec e prostre 1,

7 němž Tyl žil, dovedl Čech postihnouti a oceniti stejně
srdečně jako správně, kdežto o Tylově osobnosti a o jeho
písni nepověděl celkem ničeho, odveden nadsazenou
cidi
, d k v, k k . 'k M v v k' k' v

VOSt1 o s utecne ara ten Stl y. arne ce ame ta e, ze

snad uznaný a mnohdy skvělý zpodobovatel krajinné
krásy českého domova a povahové osobitosti jeho lidu
zaujme stanovisko k oné apoteose, kterou vlasti i národu
z plnosti předbřeznového češství zapěl jeho předchůdce
a že snad postaví sebe sama v protiklad k Tylovi, jako o
deset let později učinil s básnickou osobností Máchovou. Nic

h PV'1 V' , ť k v, o b' I vk d

z to o. fl eZ1tostna sta se onCl puso lVOU, a e pone u

levnou floskulí: »Kde domov můj? Mezi Čechy - ano,
v srdcích českých jest věčný domov Tvůj!« Zde oslovuje

1 ' oh' d' 'v d v V I l' k v

a os avuJe tvurce ymny naro m spIse v ecna as a nez

'k' , ,

prom ave poznam.

32