poměrů předbřeznových ustupuje u Sv. Čecha hned rozcitlivěle blouznivému horování o mrtvých vlastencích, za jejichž typ Svatopluk Čech vystavuje Josefa Kajetána Tyla, »jednoho z nejhorlivějších těch rytířů, kteří nosili barvy b v v "1 kl' z oznovane ml en y-v astl«. Prohlašuje sice výslovně, že nemíní vůbec podávati jeho podobiznu, pokládaje ji za známou, přesto tři odstavce, v , T I v bV' 1 ' . h I I h' venovane y ove o etavemu vastenectvI, Je o zas u am divadelním a jeho útrapám životním, jsou nám dokladem, že se do zjevu Tylova pronikavěji neponořil, ani že se I 'I bl/v 'k I d I h k VI V neseznaml lze se vzm em naro m ymny, ta pnznac ným i pro povahu Tylova vlastenectví i pro povahu jeho . 1 I 1 I V V I I I f '1 splsovate stVl; zv aste po teto strance nam eUl eton na počest písně »Kde domov můj« nemůže vyhovovati. Jedna k I v k v k . ' l'v v P I V , d bV o o nost vsa pre vapuJe zv aste. rave v teto o e, upro střed mezi cyklem » Ve stínu lípy« a básnickou povídkou LVI k I k I v v'l Č h o I' h 1 » esetms y ovar«, se ZVYSI ec uv zaJem o zac ova ou svébytnost a lidový svéráz našeho venkova, ať se již jeví zevními památkami národopisnými, ať ústní, zvláště písňovou tradicí, ať konečně osobitostí postava povah venkovských; tehdejší jeho letní putování po Slovácku a Va l v k v d'l v I v k I I I k ass u soustre lose pnmo programne patram po ta 0 vých zjevech a pozůstatcích. A hle! V tylovském feuilletoně se Sv. Čech nedotkl ani slůvkem toho, že právě Tyl dramatik v lidových postavičkách svých her zachytil a zachoval mnoho z této domácí svébytnosti a že také jejich řeč jest přímo pokladem jadrné mluvy a fraseologie české. Spoléhal patrně na vybledlé dojmy mladistvé své četby, jichž neosvěžil novým studiem, a tak mu, jako většině vrstevníků, ušel rozdíl hodnoty mezi Tylovou novelistikou a jeho dramaty - ani Sv. Čech nebyl dosti práv autoru »Strakonického dudáka« a »Jiříkova vidění«. Nezahloubal se jistě ani do »Fidlovačky«, která dala rámec i vznik hymně »Kde domov můj« a nenašel proto příležitosti, aby připomněl čtenářům, dávno neznalým památné frašky, že jenom výrazná drobnokresba genrových posta 31