nosti, nenacházíme u nich psychologické a literární
podobnosti; vůbec možno tvrditi, že od dob K. Světlé
ne
Vl Tl' V v v, k o kd v 'h d ' k' v ,

me y -vypravec za u, ezto Je o ramatlc emu umem

kynula ještě dlouho potom významná úloha tradičnÍ. Zato
trvale věren zůstával Svatopluk Čech obdivu pro národně
mravní posvěcení životního díla, jímž J. K. Tyla
zahrnoval od chlapectví; i jemu, jako druhé hlavní mluvčí školy
»národní« v letech 80., Elišce Krásnohorské, ztělesňoval
Tyl nezištnou, nesobeckou, obětavou službu národu,
skálopevně oddanou a nikdy nepochybující víru v obrozenské

'd ' 1 dV' k ' " hV' v v h b

I ea y, na sem, tere SVItl a reje az pres ro - tento

mrtvý vlastenec se jevil Svatopluku Čechovi živým
vzorem pro celé pokolení synů a vnuků.

Takto pojal Josefa Kajetána Tyla také ve feuilletoně
z února r. 1881, který se z oslavy české národní hymny

v 'v 1 k 'h v v , v d

mem postupne v apoteosu v astenec e o cesstvI
pre
březnového. Spisovatel vyslovuje jméno Tylovo, a na ráz
mu zašumí v mysli píseň »Kde domov můj«, a to nikoliv
jako osamělý výtrysk nálady jednotlivcovy, nýbrž
naopak jako sborový projev hromadného nadšení zástupu,
v němž se jedinec ztrácí a s nímž zároveň roste, jak tomu

b' 1 Č h .. v, I 'd bV 'b o

yva o za ec ova )1ll0sstVI, v s avne o e ta oru na

k v "h I' v , h d 'v k' h

ven ove a spontanmc u lcmc emonstracl prazs yc :

VYd ť v v,, v' , v 1 'v, 'v v h

» z y mozno nCI, ze Je to pra ve s a VlCI plsen nase o

nového národního jara, že do ní vdechlo předcházející
pokolení celou svou duši, zanícenou horoucím mladistvým

'1 k" Vl k . hV v V·

zapa em pro rasne mys en y, z filC z vetsma teprve

nad hrobem jeho dochází neb dojde uskutečněnÍ.«

Ale v zápětí, po tomto vzpomínkovém entusiasmu a

d v, v v, v dbv "d l'

ocasnem se ztotoznem s pre reznovym I ea Ismem, se

II Sv. Čecha ozývá kritická skepse, aby jí sám ulomil co

'dV' kV" " h P' , v

ne) nve za nveny a otraveny rot. o teto strance mozno

lehce nahozený feuilleton »Kde domo~: můj« označiti jako

'v 'h' 1 I' b' v M ' 1 o

nacrtove sc ema pros u e asne» rtvym v astencum«,

uveřejněné o sedm let později v »K větech« a pojaté pak
do »Nových písní«. I tam po elegicky náladovém
obráz
29