A také studny a kašny, v nichž se tolik líbilo rozvité
staroměšťanské kultuře v bývalém Brně, dávno
donotovaly svou píseň elegickou, svůj smuteční madrigal ke cti
nymf a zdrojů ve slohu pozdního XVII. století. Bendlův
Merkur opustil plynný živel a přestěhoval se do
lapidaria v nádvoří Zemského musea; hluk těžkých motorů
bezohledně překřičuje tichounké šplounání vody na
Fischerově Parnasu na Zelném trhu; rozbita a zneuctěna
zmizela nejedna kašna, když ovládl Brno dokonalý
vodovod novodobý, a jenom starožitník si slepuje ve
vyčítavé kombinaci ze skrovných trosek její podobu. A
básník, který potřebuje k inspiraci doprovodu vod, prchá
za město a sleduje s uzarděním štěstí, jak se kdesi pod
Novým hradem brouzdá jeho Musa v zurčivé Svitavě,
kam chodí z rána pít srny a kde v noci zelenou clonou
větví plný měsíc sype své stříbro do kypivých proudů.

Snad s tímto nedostatkem melodického živlu
vodního nějak souvisí v Brně bolestná skutečnost, že město
nevydalo nikdy ze sebe ani velké hudební osobnosti ani
mohutnější tvorby lyrické.Ti z muzikantů a básníků, jež
povolání neb osud připoutaly trvale k Brnu - byli to
většinou synové moravského neb slezského venkova

46