nejslavnější ze všech zpovědí, psaných e vinculis et
carcere a to pro čistotu svého lidství a zanícenost svého
italského vlastenectví. A přece chybí tam jeden motiv,
rovněž tragický, jenž není vryt ani do pamětní
karbonářské desky na Špilberku ani vtesán do vděčného
pomníku na svahu sadového konce: z italských vězňů na
Špilberku, položivších zdraví a život za národní
risorgimento, netušil nikdo, že pod Špilberkem, umlčován
obyvatelstvem německým, žije slovanský národ, naprosto
nepodobný rakouským utiskovatelům, jehož nejlepší
synové, skrytě a nesměle, chystají risorgimento české,
blízké v cíli jejich vlastním snahám a směřující proti těmž
Habsburkům. Oč snáze by bylo bývalo špilberským
hrdinům snášeti muka a ponížení, kdyby byli tušili, že
přímo v jejich okolí chrastí jiný národ řetězy ukovanými
týmž tyranem!

A tak se Brno, jedno z měst, jež si samo nikdy
nevytvořilo vlastní literatury, stalo děsivým slovesným
tématem: před osmdesáti léty se zatřásl Karel Havlíček
na cestě přes Jihlavu do Brixenu na okamžik před
osudem Silvia Pellica, a před třiceti roky psal zde
JosefMerhaut v románové formě obžalobného naturalismu o
kaž
18