Dodateh be str. 132.

(Přidej za druhý odstavec.)

Vedle »Královské české společnosti nauk« stalo se
druhým významným střediskem vědeckým M uscum
království českého. Podnět k jeho založení dal r. 1817 Kašpar
hr. ze Šternberka, r. 1818 bylo Museum za podpory
nejvyššího purkrabí Fr. Ant. hr. Kolovrata-Libštejnského
založeno a dvě léta nato úředně potvrzeno. Tehdy se
ustavila »Společnost vlasteneckého musea v Čechách«,
řízená zvláštním výborem, v jehož čele stál Kašpar hr.
ze Šternberka jako předseda se svým bratrancem
Františkem. Od počátku se ve Společnosti uplatňoval z
vědeckých pracovníků jmenovitě Jos. Dobrovský. Sbírky,
převážně přírodovědecké, umístěny byly v bývalém paláci
šternberském na Hradčanech, odkud se až r. 1845 dostaly
do Nostického paláce na Příkopech, který zemští stavové
zakoupili, když ztroskotal návrh Palackého postaviti pro
Museum zvláštní budovu na nábřeží. R..1891 přestěhovaly
se konečně do novéJ1o vlastního paláce na Václavském
náměstí. S národním hnutím obrodním sblížilo se
Museum založením musejního časopisu r. 1827, což bylo
dílem Palackého. Palacký dopomohl směru historickému
k rovnováze s přírodovědeckým snažením a bohatě
zkvétající knihovna stala se od r. 1821 zásluhou Hankovou
středem slavistického snažení a filologicko-národního ruchu.

Palacký, který založením a řízením »Časopisu českého
musea« vytvořil první český časopis vědecký,
zorganisoval i první vědecko-literární spolek, který byl těsně spjat
s osudy Národního musea. Byla to Matice česká. R. 1830
seskupil kolem sebe řadu spolupracovníků jmenovitě
z okruhu Jungmannova a postavil takto vzniklou
společnost pod záštitu Společnosti musejní. Tak se utvořil
»Sbor k vědeckému vzdělání řeči a literatury české«,
který si vzal za úkol hlavně vydávání dobrých, po výtce
naukových knih českých. K tomu účelu zřídil »Sbor«

755