ného bádání jsou náboženské dějiny české od dob
předhusitských až na pokraj periody bělohorské; řadu institucí,
sporů, osobností osvětlil nově. Do hlubšího rozboru otázek
nábožensk~Tch se nepouští, zato sleduje se zvláštním
zájmem souvislost sporů církevních s národnostními a
politickými poměry. Způsob jeho podání jest klidný a
soustředěný, jasným výkladem a přiléhavou, nehledanou
charakteristikou umí přiblížiti i složité problémy historické.

Osvětlil. rozebral a důmyslně vyložil činnost P.
Chelčického, J. Rokycany, V. Korandy, B. Bílejovského a j.
významné studie věnoval Sněmům českým r. 1605 (1908),
Dekretu kutnohorskému (1909 s V. Novotným, J. Šustou
a G. Friedrichem), Majestátu Rudolfa II. (1909) a Boji o
konsistoř podobojí v l. 1562-1575 (1911). Samostatným
pojetím, obhajujícím na rozdíl od Tomka, Rezka i Pekaře
vůdce českého povstání, vyniká syntetický spis Bílá hora
(1913) ; o dvacet let později se postavil kriticky na obranu
českého táborství proti dílu Pekařovu polemickou
monografií Zižka a husitská revoluce (1936), kde se ve shodě
se svým politickým vývojem přiblížil Masarykově koncepci
našeho národně náboženského vývoje. Názor ten proniká
ve většině Kroftových statí z českých náboženských dějin
od Husa ke Komenskému, které knižně shrnul souborem
Listy z náboženských dějin českých (1936, znovu 1946 jako
Duchovní odkaz husitství).

Na roz}u"aní samostatných dějezpytných studií a
syntesy zkoumání staršího stojí Přehled dějin stavu
selského v Čechách a na Moravě (1919). Řada podobných prací
Kroftových vznikla za jeho diplomatického působení
vídeňského; také přehledné stati Němci v Čechách (1927) a
Stará a nová střední Evropa (1929) sledují vedle učených
cílů i záměry politické v duchu vládního směru, jehož jako
diplomat byl Krofta mluvčím. Některé z těchto i starších
statí Kroftových přešly do jubilejního souboru úvah
historických i politických Byli jsme za Rakouska (1936), který
tvoří protějšek ke knize Pekařově »Z české fronty« i k
Šustově antologii článků »Z dob dávných i blízkých«. Za
války napsal Krofta dvě neohrožené historické persDektivy
s úmyslem buditelským Z dob naší první republiky (1939)
a Nesmrtelný národ. »0:1 Bílé hory k Palackému« (1940).
Rázu populárního jsou Malé dějiny československé (1931,
3. vyd. 1946), jimž se dostalo překladu do mnoh~Tch jazyků.
Instruktivní jsou Kroftovy charakteristiky čes. dějepisců a

748