ného bádání jsou náboženské dějiny české od dob předhusitských až na pokraj periody bělohorské; řadu institucí, sporů, osobností osvětlil nově. Do hlubšího rozboru otázek nábožensk~Tch se nepouští, zato sleduje se zvláštním zájmem souvislost sporů církevních s národnostními a politickými poměry. Způsob jeho podání jest klidný a soustředěný, jasným výkladem a přiléhavou, nehledanou charakteristikou umí přiblížiti i složité problémy historické. Osvětlil. rozebral a důmyslně vyložil činnost P. Chelčického, J. Rokycany, V. Korandy, B. Bílejovského a j. významné studie věnoval Sněmům českým r. 1605 (1908), Dekretu kutnohorskému (1909 s V. Novotným, J. Šustou a G. Friedrichem), Majestátu Rudolfa II. (1909) a Boji o konsistoř podobojí v l. 1562-1575 (1911). Samostatným pojetím, obhajujícím na rozdíl od Tomka, Rezka i Pekaře vůdce českého povstání, vyniká syntetický spis Bílá hora (1913) ; o dvacet let později se postavil kriticky na obranu českého táborství proti dílu Pekařovu polemickou monografií Zižka a husitská revoluce (1936), kde se ve shodě se svým politickým vývojem přiblížil Masarykově koncepci našeho národně náboženského vývoje. Názor ten proniká ve většině Kroftových statí z českých náboženských dějin od Husa ke Komenskému, které knižně shrnul souborem Listy z náboženských dějin českých (1936, znovu 1946 jako Duchovní odkaz husitství). Na roz}u"aní samostatných dějezpytných studií a syntesy zkoumání staršího stojí Přehled dějin stavu selského v Čechách a na Moravě (1919). Řada podobných prací Kroftových vznikla za jeho diplomatického působení vídeňského; také přehledné stati Němci v Čechách (1927) a Stará a nová střední Evropa (1929) sledují vedle učených cílů i záměry politické v duchu vládního směru, jehož jako diplomat byl Krofta mluvčím. Některé z těchto i starších statí Kroftových přešly do jubilejního souboru úvah historických i politických Byli jsme za Rakouska (1936), který tvoří protějšek ke knize Pekařově »Z české fronty« i k Šustově antologii článků »Z dob dávných i blízkých«. Za války napsal Krofta dvě neohrožené historické persDektivy s úmyslem buditelským Z dob naší první republiky (1939) a Nesmrtelný národ. »0:1 Bílé hory k Palackému« (1940). Rázu populárního jsou Malé dějiny československé (1931, 3. vyd. 1946), jimž se dostalo překladu do mnoh~Tch jazyků. Instruktivní jsou Kroftovy charakteristiky čes. dějepisců a 748