sačních a propagačních, jaké pěstoval Arnošt Kraus, v
jehož dráze pokračuje Gustav Pallas (* 1882), středoškolský
profesor v Praze.

Vědecké studium a n g I i c k é h o písemnictví nalezlo
v době po první světové válce dva vynikající odoorníky:
na Karlově universitě V. Mathesia. na universitě
Masarykově Fr. Chudobu. Vilém Mathesius (* 1882 v Pardubicích,
t 1945 v Praze), mínil soustavně vylíčiti anglické
písemnictví od nejstarších dob až do našich dnů. Z rozsáhlého
díla Dějiny literatury anglické v hlavních jejích proudech
a představitelích vyšly však pouze dva svazky, sahající na
práh doby novoanglické. Podal ještě menší, dílem vědecky
analytické, dílem popularisační práce o Shakespearovi,
alžbětinském divadle a lidových baladách a od r. 1911 se
počal přechylovati k jazykovědě, v níž stanul jako
zakladatel »Pražského linguistického kroužku« v popředí směru
strukturálně funkčního. Jeho vlastní práce, netoliko z
anglistiky, ale i bohemistiky, vrcholící zásadní monografií
O potenciálnosti jevů jazykových (1911), zabývají se
otázkami syntaxe, větosloví a slovosledu a nevyhýbají se ani
fonologii. Zájem o jazykovou charakteristiku individuální
a národní, rozlišení jazykových funkcí a jmenovitě řeči
hovorové od jazyka spisovného, odpor k vnějšímu empirismu
a jednostrannému historismu jsou znaky Mathesiova
linguistického snažení. Ze jeho přísná kritičnost uvědomuje si
stále v duchu pragmatickém funkci naukového, hlavně
také filologického zkoumání ve službách národní
vzdělanosti, prokázal knihou essayů Kulturní aktivismus (1925),
bohatou obdobami mezi kulturou anglickou a českou.
Názory o konkretních otázkách a potřebách individuálního
žiVota s hlediska společenské kultury etické i myšlenkové
vyjádřil v poslední své knize, jejíž jádro tvoří výběr článků
z »Naší doby«, Možnosti) které čekají (1944).

František Chudoba (. 1878 v Dědicích u Vyškova, t 1941
v Brně), přednášel o české řeči a literatuře na londýnské
King's College, než se stal profesorem v Brně. Názorově
i umělecky se přimkl k F. X. Šaldovi, v jehož orgánech rád
publikoval, sdíleje se o jeho zaměření polemické. Věnoval
mu výrazný nekrolog i vyčerpávající výbor kritické prózy;
trvalým dokladem Šaldova pronikavého vlivu jsou
Chudobovy londýnské přednášky o českém písemnictví A short
survey 0/ Czech Literature (1924). Výlučnému
šaldovskému umělectví čelí však Chudoba přísnou kázní
filolo
739