dobiznám« Jar. Vrchlického; z nich Duše a slovo (1929) soustředí se, ne bez příklony k Šaldově »Duši a dílu«, na slovesný výraz osobností, kdežto Slovo a svět (1937) nezapomíná na vztahy vedoucí od tvořivého individua ke kolektivu hl. národnímu. Mimo metodologicky závažné studie z literární psychologie a stati o stýkání i potýkání národů a plemen jest tu řada důmyslných monografií goethovskýéh a jmenovitě 'příspěvky k českému literárnímu dějepisu, o Kollárovi, Celakovském, Máchovi, Erbenovi, překladatelích Fausta, Březinovi. Nové cesty razí stati o rýmu u Kollára a Březiny. Jako český literární dějepisec zasáhl Oto Fischer objevně a podnětně zvláště do bádání o Čelakovském, Máchovi a Erbenovi řadou článků, monografií K Ohlasu písní ruských (1932) a vědeckými edicemi ve sbírce »Kytice«. Současník Fischerův, Stanislav Sahánek (* 1883, t 1942 v Mauthausenu), zabýval se kromě prací didaktických německými spisovateli, pokud žili na Moravě a čerpali ze vztahů k ní; mimo články o M. Ebner-Eschenbachové uveřejnil knižní monografii o Ferdinandu Saarovi (1934) a referující kritikou ohledal problematiku Literárního biedermeieru v německém písemnictví (1938), kterou V. Jirát aplikoval na českou literaturu předbřeznovou. Profesor in memoriam Karlovy university Vojtěch Jirát (1902-1945) a soustavný badatel o slovesných vztazích česko-německých, přihlásil se k svému učiteli Oto Fischerovi pronikavým rozborem Dvou překladů Fausta (1930); důsažněji zdůrazňuje programně vnitřní shodu metodologickou v hlavní stati jubilejního sborníku Oto Fischer (1933). Zalíbení v slohovědných studiích svého mistra osvědčil německy psanou habilitační prací Platens Stil (1933) i řadou studií o rýmu českých básníků od Máchy po Hlaváčka a Dyka. Podnětně zasáhl do literární historie české essayistickými příspěvky k otázkám máchovským ve studii K.. H. Mácha (1943), příspěvky k českému biedermeieru zvl. ve studii Erben) čili Majestát zákona (1944), studií o Hálkovi ve výboru, který s B. Novákem uspořádal (1945), i antologií Lyrika českého obrození (1940). Pro »Dodatky Ottova Slovníka naučného« narJsal vedle nesčíslných charakteristik německých spisovatelů soushvný ob:'az vývoje německého písemnictví v 1. 1882-1936. S e vel' s k é písemnictví nenašlo ani v tomto období u nás pracovníků vědeckých. Zůstalo při spisech populari 738