školským, přemáhaje pravou žízeň vědeckého poznání
vidomím povinnosti učitelské a propagačnÍ.

Monografické neb vydavatelské práce ze slovanské
filologie podali poslední dobou Jan Frček (* 1896, t 1942,
popraven Němci) a Josef Kurz (* 1901), profesor Masarykovy
university, autor podrobné studie o staroslověnském členu,
vydavatel staroslověnského evangeliáře Assemanova i
pilný pracovník bibliografický, vědecky hodnotící práce svých
universitních učitelů. Široké zájmy Karla Horálka (* 1907)
vyústily dosud do Studií o slovanském verši (1946). Také
práce obou srovnávacích jazykozpytců ze školy Jos.
Zubatého a Oldř. Hujera, brněnského univ. profesora Václava
Machka (* 1894), vydavatele díla J. Zubatého, a
bratislavského docenta Josefa Miroslava Kořínka (1899-1945), dvou
zvláště horlivých pěstitelů dlouho opomíjené etymologie,
váží svou látku hlavně ze slovanské filologie; onen pronikl
Studiemi o tvoření výrazů expresivních (1930), tento
Studiemi z oblasti onomatopoje (1934). Srovnávací
jazykověda stála v centru širokých zájmů keltologa a anglisty
bratislavské university Josefa Baudiše (1888-1933), který
mimo kritické poznámky shakespearovské podal tři větší
práce ze srovnávacího jazykozpytu indoevropského, jeho
prehistorie a struktury řečí evropských.

Ostatní obory jazykovědné, filologie germánská,
románská i orientalistika, rozvíjely se na nově zřízených
universitách se stejným zdarem a někteří vědečtí pracovníci, jako
orientalista Bedřich Hrozný, došli věhlasu světového. České
literatuře z nich jsou svou prací blízcí z germanistů
Antonín Beer (* 1881) jako významný redaktor Na.ší vědy (od
r. 1914), z orientalistů Vincenc Lesný (* 1882) překladem
Rabíndranátha Thákura a monografií o něm a Jan Rypka
(* 1886) překlady z perštiny a z turečtiny.

Také filologie k I a s i c k á nalezla mezi vědeckými
pracovníky vynikající překladatele. Z nich zvláště vynikl
moderní překladatel Platona, znalec antické filosofie a
vědecký badatel v rytmice, profesor brněnské university
František Novotný (* 1881 v Hlíně u Chrudimě), autor
monografie Platonovy Listy a Platon (1926). Karel Hrdina
(* 1882) vydal kromě ztlumočení »Kosmovy kroniky«
významnou antologii latinského písemnictví na české půdě,
Bohemia Latina (1931). Skvělé překlady řecké lyriky a
dramatiky i románové prózy a epiky latinské podal
profesor Masarykovy university Ferdinand Stiebitz (* 1894 ve

719