Saldovy, Arne Nováka a Oto Fischera upozorňovaly s
důrazem na významné podněty Diltheyovy; Fischerův
spisek »Otázky literární psychologie« (1917) měl tu cenu
průkopnickou.

S o c i o log i e. Mezi filosofickými naukami, které se po
politickém převratu opíraly o autoritu T. G. Masaryka, byla
sociologie na místě nejpřednějším. Masarykovským
způsobem byly řešeny praktické otázky národa a národní
povahy, plemene a regionalismu, společenských tříd, míru
a války; pro některé nauky, na př. pro eugeniku,
pedagogiku, ale i estetiku zjednávány z Masarykova podnětu
teoretické předpoklady sociologické. V souhlase s. dobovým
pragmatismem dostávala se tato sociologie do těsné
blízkosti života politického a u důsledných strážců tradice
Masarykovy, u Ed. Beneše a I. A. Bláhy stala se pomocnou
vědou demokratické politiky. Mimo zřízení sociologických
stolic na všech československých universitách a ustavení
několika sociologických společností podporovaly rozvoj
vědy i odborné časopisy, na př. oficiální orgán ministerstva
sociální péče Sociální revue (od r. 1919) nebo Sociologická
revue (od r. 1930, red. I. A. Bláhy).

Předními sociology masarykovské školy jsou In. A. Bláha,
Jos. Král a Ed. Beneš. Profesor sociologie na brněnské
universitě Inocenc Arnošt Bláha (* 1879) přešel od básnických
pokusů k filosofii, zvláště k etice, která vrcholí dílem
Filosofie mravnosti (1922); mravnost jest mu jsoucnem
sociálním, které se snaží studovati metodami objektivními.
Objektivní nazírání převládá u něho v práci sociologické,
kde naň vedle Masaryka působil Francouz Durkheim; jest
to v pracích Sociologie dělníka a sedláka (1925),
Sociologie dětství (1927) a Sociologie inteligence (1937).

Sociolog university Karlovy Josef Král (* 1882) tíhne
k dějinám filosofie a sociologie a pokouší se o vybudování
sociologických základů pedagogiky. Význačné práce
věnoval G. A. Lindnerovi, jehož význam v sociologii jako první
plně postihl.

Význam Masarykova myšlenkového i politického
spolupracovníka Edvarda Beneše (* 1884) jest především v
dějinách české politiky, ačkoliv snahy vědecké a politické se
u něho stýkají hned od počátku jeho veřejné činnosti.
Narodil se 28. května v Kožlanech u Kralovic, studoval
románskou a germánskou filologii, později filosofii a zvláště
psychologii a sociologii v Praze. Domácí vzdělání rozšířil

709