Saldovy, Arne Nováka a Oto Fischera upozorňovaly s důrazem na významné podněty Diltheyovy; Fischerův spisek »Otázky literární psychologie« (1917) měl tu cenu průkopnickou. S o c i o log i e. Mezi filosofickými naukami, které se po politickém převratu opíraly o autoritu T. G. Masaryka, byla sociologie na místě nejpřednějším. Masarykovským způsobem byly řešeny praktické otázky národa a národní povahy, plemene a regionalismu, společenských tříd, míru a války; pro některé nauky, na př. pro eugeniku, pedagogiku, ale i estetiku zjednávány z Masarykova podnětu teoretické předpoklady sociologické. V souhlase s. dobovým pragmatismem dostávala se tato sociologie do těsné blízkosti života politického a u důsledných strážců tradice Masarykovy, u Ed. Beneše a I. A. Bláhy stala se pomocnou vědou demokratické politiky. Mimo zřízení sociologických stolic na všech československých universitách a ustavení několika sociologických společností podporovaly rozvoj vědy i odborné časopisy, na př. oficiální orgán ministerstva sociální péče Sociální revue (od r. 1919) nebo Sociologická revue (od r. 1930, red. I. A. Bláhy). Předními sociology masarykovské školy jsou In. A. Bláha, Jos. Král a Ed. Beneš. Profesor sociologie na brněnské universitě Inocenc Arnošt Bláha (* 1879) přešel od básnických pokusů k filosofii, zvláště k etice, která vrcholí dílem Filosofie mravnosti (1922); mravnost jest mu jsoucnem sociálním, které se snaží studovati metodami objektivními. Objektivní nazírání převládá u něho v práci sociologické, kde naň vedle Masaryka působil Francouz Durkheim; jest to v pracích Sociologie dělníka a sedláka (1925), Sociologie dětství (1927) a Sociologie inteligence (1937). Sociolog university Karlovy Josef Král (* 1882) tíhne k dějinám filosofie a sociologie a pokouší se o vybudování sociologických základů pedagogiky. Význačné práce věnoval G. A. Lindnerovi, jehož význam v sociologii jako první plně postihl. Význam Masarykova myšlenkového i politického spolupracovníka Edvarda Beneše (* 1884) jest především v dějinách české politiky, ačkoliv snahy vědecké a politické se u něho stýkají hned od počátku jeho veřejné činnosti. Narodil se 28. května v Kožlanech u Kralovic, studoval románskou a germánskou filologii, později filosofii a zvláště psychologii a sociologii v Praze. Domácí vzdělání rozšířil 709