květu i feuilleton cestopisný. Cestopisnou žeň předních
spisovatelů, jako K. Čapka, E. Basse, Jar. Durycha, R. Medka,
M. Majerové a j. doprovázela feuilletonistická činnost
cestovatelů a zeměpisců z povolání, z nichž Stanislav Nikolau
(* 1878) založil nejen sbírku cestopisné literatury Země
a lidé, nýbrž i populární zeměpisný časopis Širým světem
(od r. 1924). Umělecky mnoho podnětného přinesly
cestopisy a cestopisné feuilletony malířů cestovatelů, z nichž
nejvýznamnějším byl umělec grafik světového formátu

T. František Simon (1877-1942).

Dvojí společenský a kulturní svět působil na české
návštěvníky ciziny zvláště přitažlivě: Spojené státy
severoamerické a Svaz sovětských socialistických republik
ruských. Mezi velebiteli americké Unie vynikl zvláště Berty
(Vojtěch) Ženatý (* 1889) knihou reportáží a causerií
V zemi pruhů a hvězd (1927). Bystré reportáže a obrazy
z SSSR, nadšené především sociálními reformami a
technickými i uměleckými pokroky, přinášeli nejživěji Ivan
Olbracht, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Josef Kopta,
kdežto výhradně na život umělecký se omezil Karel Teige,
Václav Tille, Jindřich Honzl a Adolf Hoffmeister.

Feuilleton přírodopisný nalezl svého vroucího
pěstovatele nej~n mezi básníky v Janu Vrbovi a v Jiřím Mahenovi,
ale i mezi vědeckými odborníků, jako na př. v zoologovi
Juliu I{omárkovi (* 1892).

Literární a umělecká kritika od dob válečných.

Mohutný obroditel české kritiky literární a umělecké
v letech devadesátých, F. X. Šalda, zachoval si v ní vůdčí
místo také za války i po převratu, ano, stal se autoritou
obecně uznávanou. Vyložil, utřídil a zhodnotil básnickou
tvorbu nejmladších básníků ještě dříve, než byli sami jasně
orientováni o vlastních drahách a cílech; odhadl správně
s darem pronikavé intuice i životné charakteristiky
nejvýraznější hlavy v jejich středu, Horu, Wolkra, Nezvala; určil
správně pokrok, který značí ve vývoji české lyriky. Zalíbil
se mládeži i tím, že ve svém stále stupňovaném zájmu o
problémy i aktuality společenské a politické, projevovaném
zvláště v »Zápisníku«, netajil vřelých sympatií nejen k
reformistickým, ale přímo revolučním tendencím veřejného
dění evropského, hlavně také k vývoji sovětského Ruska,
skoro obecně uctívaného mladým spisovatelstvem.

693