Česká feuilletonistika od války světové.

Poválečný rozvoj českého novinářství a mocný vliv,
kterým působilo na ně umění slovesné, působily pronikavě na
českou feuilletonistiku. Nerudovská causerie, pohrávající
si s předmětem a naplněná často kulturně historickými
poznámkami, ustoupila do pozadí stejně jako útočně kritická
beseda macharovská. Příznačným slovesným výrazem
stává se nyní sloupek a entrefilet, který jest v podstatě
stručnou glosou k veřejné nebo kulturní události. Sloupek jest
rozsahem menší než před válečný feuilleton, soustředí se
k jednomu tématu, jest výrazem pragmatické snahy
postaviti do služeb aktuálního života poznání přírody a
civilisace, dějinného vývoje i umění a ukázati, kterak i všední
zjevy, nově, oduševněle pozorovány a podány, stávají se
zajímavými a důležitými.

Nejšíře a nejbohatěji rozvily se tyto nové druhy
feuilletonu v »Lidových novinách«, kam přispívali většinou
nejvýznamnější spisovatelé pováleční. Autoři, jako E. Bass,
K. Čapek, Arne Novák, Karel Poláček, i Jakub Deml a Jar.
Durych, Josef Kopta, A. C. Nor, Alfred Fuchs, V. Řezáč
a J. Drda, shrnuli zpravidla zde otiskované feuilletony do
knižních sbírek. V listech nedělních a týdenních významné
místo zaujímaly ženy feuilletonistky, které pro řešení
otázek feministických měly několik vlastních ženských listů
a revuí. Tak jako u mužů, doprovázelo feuilletonistické
umění zpravidla jinou činnost žen spisovatelek.

Z feuilletonistů »Lidových novin« kromě jmenovaných
stojí v popředí dva jejich redaktoři, Ed. Valenta a B.
Golombek. Eduard Valenta (* 1901 v Prostějově) vydal
knižně vedle dvou svazečků svěže bezprostřední lyriky svazek
slohově vyspělých a bystrých cestopisných feuilletonů
Lidé, které jsem potkal cestou (19_9) a románové zpracování
Holubovy výzkumné cesty Afrikou Druhé housle (1943).
Bedřich Golombek (* 1901 v Hrušově ve Slezsku), který své
vzpomínky na redakci uložil do knihy Dnes a zítra (1944),
zachytil směs typů a postav z ostravského pi'edměstí v
románě Lidé na povrchu (1941) a v komposičně uvolněném
Domu o dvou poschodích (1942). Oba zachytili a knižně
vydali jadrná vypravování rázovitého severomoravského
»polárníka« Jana Welzla (* 1868).

Když světová válka otevřela českému člověku, zvláště le~
gionářům, přístup do celého světa, docházel značného
roz
692