pozadí sevilském hříšný a nakonec vykoupený život clona
Miguela z Mafiary.

Dfilada Součková (* 1901 v Praze) řeší tvarový problém
románu a povídky; pokusila se po románu Arnor a Psyché
(1937) se surrealistickými záznamy vývoje dívčí duše o
genesi změšeanštělé společenské vrstvy v románech Odkaz
(1940) a Zakladatelé (1940). Ironický pohled na touhu po
umělecké kariéře i do uměleckého světa podává Bel Canto
(1944). Jako pokus o nové formální řešení povídky lze
chápat Skolu povídek (1943).

K prozaickým básníkům českého venkova přiřadil se
František Heřmánek (* 1901 v Třeboni, t 1946 v Praze). Ten
po studentském románu Kohout lásky (1933) zachytil duši
jihočeského kraje rybníků, vodního ptactva, rybářů i
pytláků románem Racek se vrací (1943) a psychologicky
zatí
ženým Bílýrn vřesern (1943). .

Látky historické a životopisné, které se v době t. zv.
protektorátu těšily zvláštní oblibě, zpracovává ve svých
románech i dramatech František Kožík (* 1909 v Vh.
Brodě), který vstoupil do literatury několika sbírkami lyriky.
V nepůvodních, ale svěže vypravovaných románech a lehce
stavěných divadelních hrách oživuje minulé doby často se
známou světovou postavou v popředí. Velké popularity
došel Největší z pierotů (1939), románový životopis
francouzského herce českého původu Debureaua, na nějž
upozorňoval již Neruda. Osudy Cervantesovy jsou látkou
povrchního románu Básník neurnírá (1940) a život hereckých
společností z konce XVII. stol. knihy Blázny živí Bůh
(1943). Dramaticky podobně nepůvodním způsobem
zpracoval látku o Shakespearovi (1940) a Cervantesovi: Don
Quijot přichází (1941).

Román exotický vytvářel poslední dobou Mirko Pašek
(* 1910 v Praze), využívaje bohatých zkušeností
cestovatelských ze sev. Afriky, Syrie, Egypta, Iraku a Indie. Loď
Opanaké (1940) je román o lidech plujících do Indie,
v nichž prostředí probouzí vášně; V racírn se z Babylonu
(1940) román pouště a jejího rozkladného vlivu na
člověka; Jezero plarneňáků (1941) milostný a dobrodružný
příběh v působivě líčené krajině severoafrických oas.

Zdravý a nenáročný humor a vtip projevil ve svém
románě Saturnin (1943) a v detektivce Muž se psern (1944)
feuilletonista Zdeněk Jirotka (* 1911 ve Slezské Ostravě).

691