Beskyd a znásobila problémy mravními a náboženskými
spisovatelka tvořící z plného prožitku a znalosti lidové
duše, k níž se dostává i mediem jazyka: Jarmila Glazarová
(* 1901 v Malé Skále u Turnova, kulturní atašé v Moskvě),
vdova po pražském lékaři. Osudy žen, nesoucích v sobě
kromě citu, ne sice složitého, ale hlubokého a opravdového, i
silný příkaz mravní, jímž řídí svůj vztah k muži o mnoho
staršímu, jsou motivy jejích několika knih, v nichž básnický
jazyk, využívající plně lašského nářečí, je hlavní složkou jejich
struktury. Všude je hlavní děj provázen obrazem skvěle
odpozorovaného života venkovského s jeho bolestmi, námahou
i nadějemi a od knihy ke knize přibývá komposičního využití
lidových zvyků, pověstí, pověr atd. V idylických Rocích
v kruhu (1936), prozářených lidskou ušlechtilostí a životní
moudrostí a psaných formou vzpomínek, jde o vztah k
manželu-lékaři, kolem jehož denní lidumilné práce předváděn je
všední život prostých lidí na Ostravsku. Ve Vlčí jámě
(1938) je to vztah čisté schovanky k zvěrolékaři a
slezskému osvětovému pracovníku, ;ež do jeho beznadějného
života se svárlivou a bezcitnou ženou, také o mnoho mladší,
vnáší marnou naději na klidný a plný život. V Adventu
(1939) stává se tento vztah, znásobený vztahem k dítěti
a vedoucí k vraždě, tragickým. V horské samotě odehrává
se boj pokorné a věřící ženy nejen se sobeckým, hrubým
a nevěrným starým manželem, nýbrž i s Bohem, jehož
přísné zákony jsou prosté ženě nepochopitelné. Ukázněné
umění vypravovatelské, jistota v předvádění charakterů i
v malbě baladického prostředí a ovzduší vyznačují tuto
knihu. Duch kraje, národopisné bohatství, využití nářečí
naplňují dosud poslední knihu Glazarové Chudá přadlena
(1940).

Z neúrodného Beskydska a ze sousední bohaté Hané
vyvážil své prozaické práce učitel Karel Dvořáček (* 1911 v
Ivanovicích na Hané, t 1945 v Brně po návratu z
koncentračního tábora). Po sociálních »žalmech« Olza. (1937) a
po hospodářském a psychologickém románu Pole kráčí do
hor (1941) odvážil se k románu o dvou částech Advent
Jakuba Kříže (1944) a Hle, čas příjemný (1944), široce
zosnovanému, vyváženému z kupeckého prostředí
hanáckého a tím přinášejícího celou galerii postav nejrůznějších
typů a charakterů. Ale vlastním motivem je problém
mravnosti a náboženské i lidské pokory plynoucí z kajícnosti

689