(1929), časová Hra na schovávanou (1939) a poválečná
Guyana (1945).

K. Sezima, který se zvláštní pozorností analysoval
vývoj ženského vypravovatelství od Benešové a Majerové po
Dvořákovou a Scheinpflugovou, zjistil, kterak O.
Scheinpflugovou vrcholí postupující, stále uvědomělejší
odpoetisování, ano i lehké zvulgarisování světa jako výraz
ubývající sentimentality a romantiky, stupňované nenucenosti a
upřímnosti v ženské tvorbě.

Uprostřed války, silně poznamenán jejím vlivem,
vystoupil jako básník Jaroslav Durych. Katolický
individualista, tkvějící přísně v půdě církevního dogmatu, nesdílí
se se svými literárními rovesníky o sociálně uvědomělý
humanitismus ani o vývoj odtud plynoucí. Durychovo já, v
podstatě pyšné a pohrdavé, mohutní, roste a posléze se
láme hledáním božského Absolutna. Takto se od
relativistů a pragmatiků mezi svými současníky odvrací k
hledačům Absolutna z generací starších, avšak proti Dykovi,
Theerovi, Březinovi zdůrazňuje svůj katolicismus, bližší
tomistické scholastice než směrům mystickým. Činí to
jako lyrik a epický oslavovatel hrdinů náboženské vášně,
oběti, utrpení; opírá své přesvědčení katolickou filosofií
českých dějin, která na vrchol našeho duchovního vývoje
staví pobělohorské baroko, temperamentem, názorem i
výrazem Durychovi bližší než kultura gotická. Jest však
básníkem dvojité tváře janusovské a jedno líce jeho
paradoxní osobnosti hledí do přítomnosti, ač jí Jar. Durych
pohrdá a nenávidí ji. Nikdo z českých básníků nevyjádří!
s úchvatnější vášnivostí poválečný expresionismus s jeho
zdrcující kritikou rozpadávajících se útvarů společenských
a mravních a s jeho touhou po kolektivní jednotě;
názorněji než jeho druhové promítl svou hrůzu z pokřivené a
zneuctěné skutečnosti, která prahne po očistě a spáse; s
nimi podal oslavu žebrácké bídy a sociální vzpoury; jako oni
zatoužil po čistotě nevinnosti a kráse panenské něhy, ale
i po prirp.itivních formách života a umění, zvláště lidového.

Jaroslav Durych (* 1886) narodil se 2. prosince 1886 jako
syn novináře, vlastivědného spisovatele a básnického
překladatele Václava Durycha v Hradci Král., ale po
předčasné smrti obou rodičů byl vychováván u příbuzných na
různých místech severovýchodních Čech. Gymnasijní
studia vykonal jako chovanec arcib. konviktu v Příbrami;
medicinu vystudoval v Praze a sloužil jako vojenský lékař

647