sance, v níž jej opojil kult zdraví, požitku a smyslů, ale i
láska k formě. V povídkové sbírce Zlatá Venuše (1910) se jeví
rozkošnickým erotikem zduchovělé smyslnosti. Muže uzrálého
válečnými zkušenostmi a epika jadrného přednesu ukazují
bohatýrské povídky ze sibiřských dějů legionářských
Železný Vlk (1920, původně »Pět povídek z vojny«); vypravěč,
dobře znalý kouzel i hrůz života živočišného a primitivního
osvědčil se cyklem Snílci a vrahové (1920) a Předměstské
povídky (1926). Sestupem v próze jest humoristický román
z měšťáckého pražského prostředí Zázrak v rodině (1929),
mísící přízemní figurkářství s drobnou politickou satirou.
Zato se Langrovi podařily obě knihy pro chlapce,
legionářská skladba Pes druhé roty (1923) a vtipná detektivka
výchovných zřetelů Bratrstvo Bílého klíče (1934). Román
Děti a dýka (1946), vzniklý v exilu za druhé světové války
z původního filmového libreta, je vyvážen z dětského
prostředí vesnice na Kladensku, ohrožené Němci a zachráněné
hrdinstvím chlapce.

Také Langer dramatik se hlásil k novoklasicismu, ale se
zcela jinými uměleckými výsledky než Langer povídkář. Aby
vypracoval co nejurčitěji vlastní obrysy dramatické, záležící
v konfliktech povah a ideí, neváhal podřizovati všecko
úsporné formě. Ze snahy o dobrovolnou chudobu vzešly jeho »svatá
tragedie« trpnosti Svatý Václav (1912) i občanská hra
o drtivé moci zlata Miliony (provozovaná již 1915, vydaná
až 1921). Obrat, který přinesly válka, zajetí, Sibiř, legie,
byl pronikavý a podobal se obrácení Medkovu: zlidštělý
pozorovatel hromadnosti přiklonil se k prostotě všedního
člověka, k jeho tichému hrdinství odříkání a oběti.
Shovívavý optimismus pragmatických kořenů poklesá často
v mravně lhostejnou chvalořeč pohodlné prostřednosti
a praktického prospěchářství. Až na skrovné výjimky se
Fr. Langer mění v úspěšného strůjce líbivých veseloher
z města i z obvodu s vděčnými úlohami pro herce a
zábavnými pochoutkami pro obecenstvo. Sem náleží hry:
veseloherní oslava vítězného zdravého plebejství Velbloud uchem
jehly (1923), komická satira na hloupost bohatců Grand
Hotel Nevada (1927), fraškovitá apoteosa obrody
předměstského ničemy Obrácení Ferdyše Pištory (1929),
nasládlá dramatická legenda o otázce euthanasie Andělé mezi
námi (1931) a obrana pohlavního společenství za účely
pouze zištnými Manželství s r. o. (1934).

Vyšší cíle si vztyčil v tragicky podmračné
Periferi
638